Zasloužila by si Olomouc podle vás lepší zápas reprezentace?
Zasloužila. Nevím, jak to přesně funguje, jestli s dějištěm musí souhlasit i soupeř a podobně, ale myslím, že to publikum tady bylo vždycky výborné i za té naší éry. Byl bych rád a lidé by si to užili.
Jak vy vzpomínáte na zápasy za národní tým v Olomouci?
Vždycky, když je to spojené s vaší minulostí, tak je to něco speciálního. Potěší to, vidíte lidi, které jste dlouho neviděl, když hrajete v zahraničí a je to příjemný pocit. Prostě jako když jste doma.
Co nyní dělá Tomáš Ujfaluši?
Pořád spolupracuji s O2TV v rámci Champions League, byl jsem ještě ambasadorem u národního týmu do dvaceti let, ale tam skončil trenér i Radim Kučera a přišel kouč, kterého neznám, takže jsem se rozhodl skončit také.
Máte cíl vrátit se nějakým způsobem do profesionálního fotbalu?
Myslím, že k tomu dojde. Ještě pořád má dcera sedmnáct let, takže se snažím trávit čas s ní, protože až odejde z baráku, tak to bude těžké. Teď jsou ještě ty důležité roky. Věřím ale, že do dvou nebo tří let se do něčeho vrhnu. A jestli to bude skauting, manažerství nebo něco takového, to uvidíme.
A co soukromý život?
Jezdím na kole, abych se udržoval a moje bolavá kolínka držela. Hraju golf, hokej a sem tam i fotbal. Jinak mám malinký hotýlek v Toskánsku s restaurací, o který se starám, jezdím tam a kontroluji ho.
Jak často se do Itálie dostanete?
Jednou za dva měsíce tam jedu minimálně na tři dny. V létě tam potom bývám klidně i týden.
Vracíte se i do jiných měst, kde jste hrával?
Jezdím. Teď jsem se byl podívat na Atlético Madrid s Leverkusenem. Chystám se v lednu na Hamburg s Braunschweigem, kam chci vzít i dceru a ukázat jí, kde jsem hrál a strávil čtyři roky. Většinou to objíždíme s bratrem a dětmi. Byli jsme i na Manchesteru City, kde jsem teda nehrál. Chystáme se i do Itálie a Turecka, takže je toho před námi hodně.
Na co z kariéry máte nejhezčí vzpomínky?
To se vždycky s něčím spojuje. První angažmá v Hamburgu bylo úžasné, třeba zápas se St. Pauli je obrovské derby a přišlo na něj 53 tisíc lidí, ještě jsme navíc vyhráli. S Fiorentinou jsme vyhráli na Juventusu po devatenácti letech, potom přišlo přivítání fanoušků při návratu a na letišti jich bylo sedm tisíc. Určitě Evropská liga a Superliga s Atléticem. První titul s Galatasarayem, kde ti fanoušci jsou extrémní, sledují vás všude. Neskutečně jsme si to užili. Stejně tak zápasy proti Fenerbahce, při kterých byla neuvěřitelná atmosféra. No a určitě nároďák. Bohužel smolný zápas na Euru 2004 s Řeckem, ale to je fotbal.
Hrajete nyní ještě fotbal na amatérské úrovni?
Jsem registrovaný ve Staré Vsi, ale ještě jsem tuto sezonu nic neodehrál. Nechci to s těma kolínkama pokoušet, takže většinou si zahraji jeden zápas za rok. Někdy vyrazím s Realem Top Praha. Byli jsme teď v Sheffieldu, kde působil Dan Pudil, to bylo úžasné, přišlo asi tři tisíce lidí a byla tam neskutečná atmosféra. Takové exhibice si ještě občas dám, protože tempo je volnější a kolínko to dá.
Nechybí vám přece jenom trošku soutěživost?
To ne, já ji mám v golfu a v hokeji.
Jak hodnotíte výsledky Sigmy v této sezoně?
Zatím musí být spokojeni. Vždycky se to promítne, když tým udělá tři zápasy po sobě. Klukům se daří, teď se čtyři dostali do nároďáku, takže paráda.
Dostanete se na její zápasy?
Sem tam ano. Většinou musím být ale tady v okolí. Byl jsem se podívat minulou sezonu na Spartu a na Slavii. Když mám čas, tak se rád přijdu podívat.
Bránil jste větší hvězdy, ale zeptám se na Mojmíra Chytila. On je takový nepříjemný, chtěl byste ho bránit?
Je nepříjemný, já jsem ho zažil ještě u té dvacítky, kam přijel po zranění a nebyl úplně fit. Nepřijel tam ani v pozici útočníka, ale v pozici osmičky. To si myslím, že není jeho pozice. On je chytrý jako útočník, silný v osobních soubojích byť není úplně velký. Má výborné krytí balonu a je gólový. Bohužel pro Sigmu to bude další, kdo odejde a přál bych mu to, protože je to příjemný kluk.
Co by mu sedělo za soutěž?
Je výborný v soubojích, takže by mu určitě seděla Bundesliga, prosadil by se v Itálii, protože tam jsou časté souboje a on je v nich ještě navíc chytrý.
Co říkáte na posun Václava Jemelky?
Teď měl možnost konfrontovat síly s těmi nejlepšími v Lize mistrů. Neodehrál špatné zápasy. Určitě se posunul, i když jsem čekal, že se více prosadí v zahraničí, ale to není ještě nemožné. Má relativně dobré roky a těmi zápasy, které teď odehrál, se může posunout. Bývá v nároďáku, což mu také pomůže. Krok dopředu by pro něj ještě mohl být reálný.
Jaký máte názor na to, že je mistrovství světa zrovna v Kataru?
Není to fotbalová země, co si budeme povídat. I co se týče dostupnosti, tak je to pro fanoušky komplikovanější. Stejně tak počasí. Jediné pozitivum, které na tom vidím, je, že to bude první a poslední mistrovství, které budou hráči absolvovat bez nějaké extrémní zátěže po sezoně. Takže by to mohlo mít dobrý náboj.
Takže termín kvitujete?
Není špatný. Samozřejmě se zastaví ligy, což je vždycky problém. Je to kvůli tomu lepší po sezoně, ale to zase hráči mají odehráno přes šedesát zápasů a kolikrát to je na zápasech na mistrovství světa vidět. Je tam i to riziko zranění.
Chystáte se do dějiště?
Nechystám, budu jen spolukomentovat některé zápasy na Nově a pro Českou televizi, takže to budu sledovat z domova.
Máte své favority?
Přál bych si finále Ronalda s Messim, tedy Argentina - Portugalsko. Byť to byli mojí velcí soci a hrál jsem na ně, byli nepříjemní, tak to bude zřejmě jejich poslední mistrovství. Bylo by pěkné, kdyby to jeden z nich vyhrál.
Když v Česku hrálo Portugalsko s Ronaldem, byla tam u vás nějaká nostalgie?
Ne, vůbec. Je to krásné být na tom hřišti s nimi. Ale i když to vnímáte z tribuny, je tam ta atmosféra, tak je to pěkné. Někde v nitru se vám zasteskne, ale vzpomínáte na ty pěkné chvíle.
Ještě si tedy lidé vzpomenou na váš ostrý zákrok proti Messimu?
Jo, tak to si vzpomíná každý, hlavně fanoušci Barcelony. Ještě to mám pořád na talíři (smích).
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
