Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Zkušenosti, které nasbíral si chce přenést i do Vyškova. „Chci mít nějakou roli a nebýt uprdlý někde v rohu," hlásí dvaadvacetiletý bek.

Poslední rok a půl jste hrál za univerzitní tým ve Spojených státech. Proč jste se rozhodl odcestovat do zahraničí?
Po střední škole jsem si uvědomil, že být profesionální fotbalista ve třetí lize úplně nefunguje a chci svůj život směřovat ke studiu. V USA je jednodušší skloubit školu a fotbal. Nastupuji za univerzitu na Floridě, chvíli jsem na jaře, po skončení sezoně v Americe, hrál za Vítkovice. S nimi jsem dokonce zažil postup do druhé ligy. Měl jsem sice nabídku pokračovat, ale nakonec jsem se rozhodl vrátit do zámoří.

Jak moc je ve Spojených státech univerzitní fotbal populární?
Za posledních několik let se zájem o fotbal hodně zvedl, jelikož i reprezentace má dobré výsledky. Na univerzitě je však několik rozdílů. Například sezona se hraje pouze na podzim a na jaře jsou jen tréninky a přípravné duely. I to je jeden z důvodů, proč se připravuji s Vyškovem. Američani mají svoje limity mezi trenéry a v týmu nás je asi třicet, z toho dvacet ze zahraničí. Navíc typově odlišných. Díky tomu jsem zjistil, kde mám nedostatky a jaké jsou moje přednosti.

Dá se srovnat tamní univerzitní liga s nějakou českou fotbalovou soutěží?
Sice jsem nehrál druhou ligu, ale nejlepší mužstva z Ameriky jsou lepší než špičkové třetiligové celky, jinak je úroveň asi podobná. Občas narazíme i na týmy, které by zase v Česku hráli divizi.

Plánujete se ještě na Floridu vrátit?
Studium jsem ještě nedokončil, chybí mi jeden semestr. S největší pravděpodobností to vypadá, že na jaře pomůžu Vyškovu a na podzim poletím zpět.

Naučil jste se v Americe něco, co si můžete přenést do Vyškova?
Je tam velký rozdíl v individuálním přístupu ke hře. Každý chce hrát a soustředí se sám na sebe. Naučil jsem se být celý zápas koncentrovaný pouze na vlastní výkon. Musel jsem se prosadit a věděl jsem, že nejsem jeden z mnoha. Chci mít nějakou roli a nebýt uprdlý někde v rohu. K tomu se musím postupně propracovat, protože ještě všechny spoluhráče úplně dobře neznám.

Zapadl jste v kabině bez problémů?
Sedl jsem si s ostatními skvěle, hodně kluků už jsem znal ze Sigmy, ať je to David Němeček nebo Filip Studený. Velice mi pomohli se začlenit. Navíc jsou tu samí mladí hráči, mně je dvaadvacet a jsem třetí nejstarší. Trochu si zvykám na tréninkový dril.

Jak to myslíte?
V Americe jsem na podzim odehrál spoustu utkání. Když jsme hráli třikrát týdně, tak jsme příliš netrénovali. Taky jsme skončili dřív, takže doháním tréninkové manko, se kterým jsem přišel. Na Floridě je celý rok osmadvacet stupňů, tudíž po dvou letech zažívám i zimu. Jsem však hrozně rád, že tu můžu být a nastupovat jako obránce pod Honzou Trousilem.

Co od vás vlastně trenér vyžaduje?
Sám sebe vidím jako stopera s konstruktivní rozehrávkou. Mám to tak zažité už ze Sigmy, která ze mě udělala hráče, jaký jsem. Chci hrát hlavně fotbal. Myslím si, že kouč ode mě čeká rozjíždění akcí. Mám nějaké zkušenosti a mohu pomoct mladším klukům.

PATRIK EL-TALABÁNI