Vyškovský divizní fotbal zažil jeden z nejhorších podzimů novodobé historie. Jak jinak nazvat tristní shrnutí pouhých dvou vítězství a osmi remíz. V tříbodovém herním systému to na soupeře nemůže stačit, MFK se tak krčí až na předposlední pozici. Moc dobře to ví i trenér Zbyněk Zbořil.

Vyškovská podzimní bilance není moc lichotivá. Co vidíte jako největší příčiny neúspěchu?

Nemá cenu se za nic schovávat. Je to jednoznačně neúspěch, a jestli se budu bavit o příčinách, tak to neberte jako alibi, ale můj subjektivní názor a pocit. Během podzimu jsme si prošli několika zlomovými momenty a nedokázali jsme nikdy navázat na úspěch a udělat šňůru dobrých výsledků. Po těžkém losu v úvodu a několika zraněních jsme měli anglický týden, kde jsme měli uhrát devět bodů. V Pelhřimově jsme za stavu 0:1 nedali další branku, měli jsme snad šest tutovek. Ve středu přijela Bystrc, mačkali jsme je celý zápas, nastřelili tři tyče, ale branku nedali. V neděli jsme dokázali porazit Vracov, ale místo pěti bodů jsme měli mít o čtyři více.

Trápení v koncovce tak postupně nabralo obrovské rozměry…

Přesně tak. Po zraněních našich útočníků jsme v průběhu podzimu usilovali o příchod gólového útočníka, ale to se nepodařilo a ve finále nás to stálo další body. V každém zápase jsme měli jako první dvě až tři šance. Když je nedáte a neposunete si zápas do vaší režie, tak pak soupeři cítí, že jim stačí dát branku a můžou bodovat. Jednoznačně za naším postavením v tabulce je naše strašná produktivita.

V tabulce pravdy u Vyškova svítí minus deset, na kontě vstřelených branek pouhých čtrnáct. Co k tomu říct?

Mít v ní minus deset je problém. Souvisí to s množstvím domácích remíz. Prohráli jsme doma jen jednou v posledním předehrávaném kole s Polnou, ale každá remíza je minus dva, a to pak naskakuje. A počet vstřelených gólů, to je potvrzení toho, o čem jsem mluvil. Mít tady gólového útočníka, tak máme o deset bodů víc.

Chybí tedy kanonýr. Myslíte, že je možné, že se ti současní střelecky probudí, nebo bude třeba přes zimu někoho přivést?

Během podzimu ty šance nedával nikdo. Kdyby Hradil měl větší klid, víc štěstí nebo kvality v koncovce, tak dnes byl nejlepší střelec v republice. V prvních šesti kolech šel snad desetkrát sám na brankáře, ty jeho góly nám hrozně chyběly. Po zraněních Kropáčka a Ličky naskakovali do útoku dokonce i obránci, ale i oni šance nedávali jako například Michal Kollár s Bystřicí či v Líšni. Podle mě musí přijít v zimě hotový hráč do útoku, v naší situaci je to nutnost.

Pravdou je, že týmové plány hned od prvních zápasů zkřížila řada zranění. Jak se to všechno tak nakupilo?

Začalo to už před sezonou. Chtěli jsme hrát ze stran na ostré kraje, měli jsme do sezony nachystané Hradila, Filipa Novotného, Urbančoka a z Prostějova talentovaného Kopečného. Ten se nám zranil po generálce v Hulíně a Urbančok ve dvacáté minutě prvního kola v Polné. V pátek před prvním zápasem se zranila brankářská jednička Láďa Kollár, ještě v srpnu kvůli bolestem kolena skončil Tomáš Holásek, který měl jít do sezony jako brankářská dvojka. Ve druhém kole dlouhodobě vypadl Miloš Kropáček, který naskočil až v závěru podzimu v podstatě bez tréninku.

Přemýšleli jste mimořádně o nějakých příchodech?

Ano, když se nám začal kádr vinou zranění zužovat, přivedli jsme Maděrku ze Slovácka, který odehrál jeden zápas v Třebíči a dostal salmonelózu, se kterou laboruje dodnes. Čekali jsme taky na uzdravení Pally, který odehrál pár zápasů a obnovil si těžké zranění kotníku. K tomu připočtu bratry Ličkovy, kteří jsou oba po operaci kolena, stopera Jašíčka, který odehrál výborný zápas proti Velkému Meziříčí v útoku, ale musel jít po poločase dolů a i on je už po operaci kolena. I proto se nás na podzim protočilo na hřišti tolik. Je fakt, že tolik zraněných hráčů během půl roku nepamatuji. Všem klukům přeji brzký návrat na hřiště.

Kdo pro styl hry, kterou chcete Vyškovským ordinovat, chyběl nejvíc? Problém asi nastal hlavně s tou koncovkou, že?

Máte pravdu, o problému s koncovkou jsme věděli už dřív, nesl se už od jara loňské sezony. Těžko se kluci dostávali do šancí, chtěli jsme hrát proto na rychlejší přechod do útoku. Jsem tzv. „lajnový trenér", takže kombinace vedené ve stranách, hodně centrů do vápna, pod sebe pro druhou vlnu. Na to musíte mít vhodné rychlostní typy hráčů a ti nám už od úvodních kol vinou zranění chyběli.

Na konci podzimu se na hřišti objevily i zkušené osobnosti Horváth a Schindler. Jak zpětně hodnotíte jejich starty v zápasech?

Po zápase ve Spytihněvi jsme dostali nůž na krk, musel do kabiny přijít nějaký impuls, něco se muselo změnit. Domluvil jsem se na návratu s Jardou Schindlerem a ten v tom zápase proti Velkému Meziříčí ukázal, jaký je to stále top hráč. Vše se kolem něho zklidnilo, kvalitně jsme zakládali postupný útok a trochu té odpovědnosti a tíhy za výsledek spadlo i na Ríšu Dostálka. Ten dal v tom zápase dva góly a na další dva nahrál. Hrozně nám pomohl, ale opět stejná písnička. Do dalších zápasů nám nemohl pomoct, protože si opět poškodil operované koleno a toho jsem hodně litoval. V podstatě impulsy a změny, které jsme do toho klíčového utkání udělali a ony vyšly, opět vzaly za své.

A co velký srdcař a vyškovský extrenér Valdemar Horváth?

Co se týká Valdy, tak to byl stejný důvod, jen tentokrát před utkáním s Bystřicí. Je mi jedno, kolik který hráč má roků. Jdu se podívat na B mužstvo a je tam nejlepší hráč, tak je to jasná volba. Valda odehrál dobrý poločas uprostřed s Ríšou, ale dál nemohl pokračovat kvůli bolesti achillovky. Oba dva dokázali, že jejich nominace do zápasů byla oprávněná, a chtěl bych jim i touto cestou poděkovat za chuť klukům na hřišti pomoct.

Ve které herní fázi kromě zakončení má současný vyškovský kádr rezervy?

Chybí jednoznačně rychlostí typy hráčů do ofenzivy, ale jinak tento kádr má navíc. V obranné fázi to vždy nějak poskládáme a dlouhodobě Vyškov góly nedostává. Já chtěl hrát víc do rizika nahoru, mít více šancí, víc odvahy jít jeden na jednoho, ale pro to musí být i podmínky. Dobrý vývoj zápasu, dát branku, hráči si začnou více věřit, víc si dovolí. My naopak vždy nedali prvních pár šancí, udělali hloupou chybu a museli zápas točit. Ale nemyslím si, že bychom měli v nějaké další herní činnosti velké rezervy.

Kterého zápasu nejvíce litujete, který se jednoduše měl vyhrát?

Už jsem o tom mluvil v úvodu, je to ten anglický týden, měl být devítibodový. V Pelhřimově a proti Bystrci to byly jasné zápasy. Když budete hrát takový zápas desetkrát, tak ho devětkrát vyhrajete, ale nám se to nepodařilo a pak se to s námi táhlo.

Naopak je nějaká bitva, která vás vůbec nemrzí, prostě jste na soupeře neměli?

Tak se to říct nedá, že jsme na někoho neměli. Problém byl v Bohunicích, kluci si asi mysleli, že vítězstvím s Vracovem jsme to zlomili a půjde to samo. Odehráli jsme to jako staří páni. Kombinace o ničem po vápno, nedali jsme nějaké náznaky šancí a po dlouhém autu si dali vlastní gól. Pak se nenašel nikdo, kdo by to strhl, udělal něco navíc. Prostě jsme zápas jen nechali dohrát, tak se o body nehraje.

Fotbal v poslední době moc vyškovské fanoušky netáhne. Z tribuny se ozývá spíše skandování hostů. Proč?

Souvisí to s výsledky. Na jaře se klukům doma moc nedařilo, vyhráli také jen dvakrát. Přivedli jsme Ríšu Dostálka, chtěli hrát víc do rizika, ale ani na podzim jsme lidi moc nepřesvědčili. Prohráli jsme sice jen jednou, ale lidi zajímají góly, emoce, individuality. My jsme toho doma, vyjma Velkého Meziříčí, moc nepředvedli a to mě mrzí nejvíc.

Právě po jednom z vítězství s Vracovem to pro mnohé vypadalo, že by mohl nastat obrat k lepšímu. Měl jste taky ten pocit?

Neměl. Porazili jsme sice Vracov, ale v tom utkání se zranil Ríša Dostálek a netušil jsem, na jak dlouho bude mimo. Jeli jsme dvakrát ven, takže jsem tušil, že to bude těžké. Všichni jsme si to přáli, abychom se výsledkově zvedli, ale facka v Bohunicích nás dostala zpátky na zem. Pak jsme sice remizovali v Tasovicích, ale dalším zlomem byl odložený zápas s Otrokovicemi, který jsme dohrávali ve středu a totálně ho nezvládli. Sice jsme opět remizovali, ale ten výkon byl špatný a stejně tak ve Spytihněvi. Pak už něco přijít muselo, dostali jsme ultimátum a uhráli Velké Meziříčí a Hodonín. Od závěru sezony jsem ale čekal víc, ten jsme nezvládli.

Po podzimu je tedy Vyškov předposlední, za ním jen zmíněný Vracov. Ten vypadá na sestup, souhlasíte?

Nesouhlasím. Vracov je nováček, který to zkusil uhrát s hráči, kteří postup vybojovali. To prostě nejde. Oni to už také vědí a v zimě určitě posílí. Nechci se pouštět do spekulací o sestupujících. Divize je tak vyrovnaná, že v klidu nemůže být od pátého místa nikdo.

Co udělat pro to, aby se záchranářské práce ve Vyškově co nejdříve vyřešily?

Začít vyhrávat. Každý soupeř nám tvrdil, že tam nepatříme, že se to zlomí, že už to musí přijít, ale nic samo nepřijde. Musíte tomu jít naproti, starší hráči musí vzít odpovědnost na sebe, nespoléhat jen na Dostálka, že ten ty zápasy vyhraje. Každý musí začít u sebe a svého výkonu. Každý má v mužstvu nějakou roli a musí to fungovat. Nám nefungovala finální fáze, hráči, kteří měli šance dávat, hraje na ně celé mužstvo, tak svou roli nezvládli. Mužstvo se doplní a jaro se zvládne.

Možná trochu na tělo, vyvodíte z nepovedeného podzimu osobní odpovědnost? Zůstanete na lavičce Vyškova i na jaře?

Pro mě je tento celý rok fotbalově strašný. Asi každý si tím musí projít, ale já tento podzim beru jako velkou osobní prohru. Přišel jsem do Vyškova po deseti letech a chtěl o něco hrát. Přivedl jsem Ríšu Dostálka, který neprožívá zrovna šťastné fotbalové období už tři roky, slíbil mu, že poskládáme mančaft, který bude mít ambice, zapracujeme mladé kluky z dorostu a věřil, že to bude fungovat. Odmítl dobré nabídky i třeba z Rakouska, a i proto mě mrzí, jak to dopadlo. Nesu absolutní odpovědnost za postavení v tabulce, a proto jsem na pondělním výboru MFK nabídl rezignaci na post trenéra. Pro mě to byl jasný krok, nesplníte očekávání, nesplníte úkol, tak se nemá cenu za nic schovávat.

Jaké změny v realizačním kádru i skladbě týmu přes zimu očekáváte?

To je na vedení klubu. Určitě k nějakým změnám dojde, ale nepřísluší mi hodnotit, jak by to mělo nebo mohlo být.

A kam se může Vyškov v jarních odvetách posunout? Existuje reálná možnost, že by MFK divizi opustilo?

Soutěž je hrozně vyrovnaná, nemá cenu spekulovat, které místo Vyškov obsadí, ale úkol je jasný. Zachránit divizi. Bohužel vždy existuje možnost, že prožijete sezonu hrůzy, ale to nebude případ Vyškova. Má to návaznost na další fungování klubu, co se týká mládeže, takže všichni musí udělat maximum, aby se Vyškov z toho co nejdříve dostal.

Co říkáte na rousínovskou podzimní jízdu krajským přeborem? Může Framoz pomýšlet na divizi?

Sleduji Rousínov pozorně, moc jim to přeji. Osobně mám blízko jak k majiteli Petrovi Puppovi, tak k trenérovi Petru Krahulcovi a bylo by super navázat na ještě nedávná divizní derby Vyškov versus Rousínov. Ale soutěž je teprve v polovině a Blansko bude chtít také návrat do divize. Nesmí se zapomenout ani na Mutěnice, tam když se majitel rozhodne, že postoupí, tak s tím můžou ještě zamíchat. Jinak to vidím na souboj Blansko proti Rousínovu.

INFOBLOK:

Moravskoslezská divize D

Podzim 2012 – výsledky:

Doma: Napajedla 1:1, SFK Vrchovina 1:1, Bystrc 0:0, Vracov 1:0, V. Otrokovice 1:1, Velké Meziříčí 4:0, Bystřice n. P. 2:2, Polná 0:1.

Venku: Polná 1:2, Třebíč 0:1, Pelhřimov 1:1, Bohunic 1:3, Tasovice 1:1, Spytihněv 0:1, Hodonín 0:0, Líšeň 0:1.

První zápas jara:

24. března 2013, 15.00 hodin:

Vyškov – Třebíč