Ohnivec (nejspíš) rakouský – nejedlý. Dokáže na stanovišti vytrvat bez poškození pod sněhem až do jara.
Zdroj: Jaroslav Macháček
Žilnatka oranžová – nejedlá. Další ze zářivě oranžových „klackožroutů“.
Zdroj: Jaroslav Macháček
Zdroj: Jaroslav Macháček
Ostnateček okrový – nejedlý. Pěkně vybarvený ostnitý choroš.
Zdroj: Jaroslav Macháček
Černorosol bukový – nejedlý. Za vlhkého počasí pokrývá v hustých kobercích každou druhou mrtvou větev.
Zdroj: Jaroslav Macháček
Klanolístka obecná – nejedlá. Jedna z nejhojnějších hub rozšířená po celé zeměkouli. Její podélně rozčísnuté lupeny jsou v detailu úžasné.
Zdroj: Jaroslav Macháček
Brvenka sp. – nejedlá. Nádherná pármilimetrová drobotina z jedlové větvičky.
Zdroj: Jaroslav Macháček
Boltcovitka bezová (ucho Jidášovo) – jedlá. Obří ušiska od Kratochvilky.
Zdroj: Jaroslav Macháček
Čihovitka sp. – nejedlá. Celkem hojná pěkná hubka z mrtvého dřeva.
Zdroj: Jaroslav Macháček
Penízovka sametonohá – jedlá. Další zimní klasika všestranně použitelná v kuchyni.
Zdroj: Jaroslav Macháček
Ohnivec (nejspíš) rakouský – nejedlý. Krásně barevné pohlazení v šedivé zimní přírodě.
Zdroj: Jaroslav Macháček
Hlíva hnízdovitá – nejedlá. Vzácnější druh zařazený v Červeném seznamu v kategorii NT = téměř ohrožený druh.
Zdroj: Jaroslav Macháček
Boltcovitka bezová (ucho Jidášovo) – jedlá. Obří ušiska od Kratochvilky
Zdroj: Jaroslav Macháček
Hlíva ústřičná – jedlá. Ve sněhu jí to taky sluší.
Zdroj: Jaroslav Macháček
Není nad polévku z pěkně masitých mladých hlív ústřičných z lesa. To se s těmi hadrovitými bledulemi z obchoďáků prostě nedá srovnat.
Zdroj: Jaroslav Macháček
Dřevnatka mnohotvárná – nejedlá. Hojná houba vytvářející nejrozmanitější tvary.
Zdroj: Jaroslav Macháček