Kobeřičtí hasiči dobře ví, že minulost zavazuje. A tak se už s ročním předstihem připravují na svůj velkolepý svátek. Navíc dostanou nejvyšší možné vyznamenání hasičského sboru v České republice, čestný prapor.

Získání ocenění předchází dlouhodobě úspěšná činnost a splnění řady kritérií. „Sbor musí mít třeba minimálně patnáct procent členů do šestadvaceti let. Vyžaduje se aktivní činnost hasičů v okresních organizacích. Mezi kobeřickými jsou například jediní rozhodčí z Vyškovska, kteří soudcují soutěže v Jihomoravském kraji,“ konstatoval starosta kobeřických hasičů a současně náměstek okresního výkonného výboru hasičů Ivan Musil.

Sbor dobrovolných hasičů v Kobeřicích, jehož velitelem je Milan Krahula, čítá osmašedesát členů, z toho osmnáct činí ženy. Téměř polovinu tvoří mladí do šestadvaceti. Hasiči několik let postrádali ty nejmladší. To se ale brzy změní. Za dva měsíce začínají s výcvikem asi patnácti dětí z Kobeřic.

Intenzivní práce s dětmi, které sklízí úspěchy na okresních soutěžích, se Kobeřickým posledních dvacet let vyplácela. Okresní soutěže vyhrávaly pravidelně v letech 1989 až 1993. V šesti ročnících postoupily do kraje, kde dosáhly nejlepšího umístění na čtvrté příčce.

Posledním výrazným úspěchem bylo loňské vítězství člena
kobeřického sboru v kategorii dorostenci-jednotlivci v krajské soutěži a celkově osmé místo na Mistrovství České republiky v požárním sportu ve Zlíně. Také ženy si vedou dobře. „Letos nám děvčata slíbila, že vyhrají okresní ligu. Jsme zvědaví, jak si s tvrdou konkurencí poradí,“ poznamenal Musil.

Kobeřičtí hasiči dobře ví, že k dosažení příznivých výsledků jsou zapotřebí i optimální podmínky pro trénink. „Obec nám pronajala pozemek, který proměníme ve stometrovou zatravněnou dráhu. Bude sloužit všem dětem, proto ho nezaplotíme,“ uvedl Musil.

Dětské soutěže i vybavení soutěžních družstev včetně zásahové jednotky stojí nemalé peníze. Například fungování dvou kolektivů dětí a jednoho žen spolkne ročně sto dvacet až stopadesát tisíc korun. Hasiči si je snaží většinou sehnat sami. „Děláme sběr kovového odpadu. Pořádáme kulturní akce i mimo Vyškovsko, kde zajišťujeme občerstvení. Třeba na histopedále nebo májové veselici ve Ždánicích jsme nabídli různé grilované speciality, hamburgery nebo párky v rohlíku,“ vzpomenul starosta.

Také spolupráce místních hasičů s obcí funguje příkladně. Každoročně jim přispívá padesáti tisícovou dotací. Ti ji na oplátku neváhají kdykoliv poskytnout pomoc. „Třeba na požádání jedeme vyčistit kanál, pokácet strom nebo odčerpat vodu ze sklepa,“ přiblížil starosta.

Podle něj si stále spousta lidí myslí, že jsou hasiči protěžovaným spolkem. Mnozí zapomínají, že sbor dobrovolných hasičů poskytuje obci i zásahovou jednotku zajišťující požární ochranu obyvatel. Takže z peněz, které směřují na požární ochranu, se vyčleňuje část i pro ni. „Například řidič musí zásahovým vozidlem ujet měsíčně třicet kilometrů takzvaných kondičních jízd nebo cisterna s vodou musí stát v garáži, která se temperuje a podobně. To jsou věci, které občan často nevidí,“ posteskl si Musil.

A tak stále platí, že obětavost a nadšení jednotlivců zůstává ve všech dobách tím nejcennějším kapitálem sboru dobrovolných hasičů v Kobeřicich. Rekonstrukce místní hasicí zbrojnice z roku 1928 je jedním z důkazů.

„Například když jsme v roce 2002 rekonstruovali klubovnu odpracovala tam dvacítka lidí dva tisíce čtyři sta brigádnických hodin ze svého volného času. Dalších asi tisíc hodin vyžadovala přestavba garáže pro cisternu,“ chválil členy sboru starosta. Proto nepřekvapí, že při oslavách stotřicátého výročí založení sboru 17. května 2010 se to nejrůznějšími oceněními bude jenom hemžit.