Další díly seriálu Lidé sv. Floriána naleznete ZDE

Titulem nejstarší spolek v Krásensku se může pyšnit sbor dobrovolných hasičů, jehož historie se píše celých sto třicet let.

Vznik sboru si vyžádaly časté požáry tamějších dřevěných stavení pokrytých doškovými střechami. Proto se roku 1880 rozhodl krásenský poštmistr Teofil Voráč založit Jednotu dobrovolných hasičů.

Společnými silami místní obyvatelé vybrali část peněz na nákup první stříkačky a zbytek si vypůjčili v záložně ve Vyškově.

Za prvních dvacet let své činnosti zasahovali Krásenští u osmapadesáti požárů v obci i blízkém okolí.

Tato skutečnost svědčí o nutnosti zřízení hasičského sboru. „Za dobrovolnickou činnost zaplatil poprvé životem hasič Miroslav Pásek roku 1939 při hašení domu v Lipovci. Štít budovy se zřítil a několik dalších členů zranil. Třeba František Pliska utrpěl komplikovanou zlomeninu stehenní kosti,“ přidal podrobnosti z kroniky sboru velitel hasičů v Krásensku Jaromír Surák.

Sbor nezasahoval jen u požárů, ale velkou měrou napomáhal k rozvoji kulturního dění v obci.

Činnost krásenského sboru utlumila nacistická okupace a druhá světová válka, kdy nacisté zakázali spolkovou činnost a obyvatele Krásenska společně s lidmi z dalších vesnic na Drahanské vrchovině donutili opustit své domovy kvůli rozšiřování vojenského prostoru wehrmachtu. Velká část krajiny byla zničena při rozšiřování vojenské střelnice.

I přes rozsáhlou devastaci došlo po válce ke znovuzrození Krásenska a spolu s ním i k obnově místního hasičského sboru.

V současné době má sbor přes osmdesát členů všech věkových kategorií. Zásahová jednotka s devatenácti hasiči je určená vzhledem ke své poloze k zásahům nejen na Vyškovsku, ale i v obcích na Blanensku a Prostějovsku. Jako jedna z mála jednotek v okrese Vyškov je zařazena i ve zvláštním stupni požárního poplachu na likvidaci větších mimořádných událostí.

Pomohli při povodních

Hasiči z Krásenska se kromě běžných zásahů podíleli na odstraňování následků ničivých povodní v roce 2002 na Litoměřicku.

Ale i doma měli plné ruce práce. „Ironií osudu je skutečnost, že největší škody v obci napáchala na jaře 2008 také voda, která po prudké bouři přinesla značné množství bahna a zasáhla nejvíce obecní úřad a právě zrekonstruovanou hasičskou zbrojnici,“ zavzpomínal Surák.

Povodeň zaplavila suterény do výšky sto šedesáti centimetrů a odstraňování následků neštěstí trvalo několik dní. „Pozitivní na celé události bylo semknutí velké části obyvatel obce, kdy se mnoho občanů nezištně zapojilo do těchto prací,“ dodal velitel.

Jelikož nejen ohněm a vodou živ je hasič, věnují se Krásenští podpoře mládeže a kulturního dění v obci. Družstvo mladých hasičů pravidelně na okresních soutěžích útočilo na stupně vítězů a nyní se po generační výměně vedoucích i dětí pokusí navázat na předchozí úspěchy. „Každoročně hasiči organizují hodové zábavy, pomáhají při pořádání pálení čarodějnic, závodech na běžkách i dalších kulturních akcích a společně vyrážejí na poznávací zájezdy,“ vypočítal Surák.

Koncem minulého roku vybudoval sbor naučnou stezku, která na sedmnácti tabulích rozmístěných v obci přibližuje dramatickou historii a způsob života lidí v tomto severním cípu Vyškovska.

V závěru povídání o hasičích v Krásensku zazní povzdech velitele nad stářím techniky, s níž hasiči zasahují a která je stále funkční především díky časově náročné práci zdejších dobrovolníků. „Vlastníme dopravní automobil 12A z roku 1985 a cisternovou automobilovou stříkačku starou šestatřicet let,“ postesknul si Surák.