„Ano jsme nad plánem, ale nemůžeme to chápat jako nějaký splněný úkol. Pořád je o co hrát a já bych chtěl vyhrát poslední zápas soutěže,“ usmívá se spokojený trenér vyškovského druholigového nováčka Michal Konečný

Jedním dechem ale upozorňuje, že tato slova vyřkl s velkou nadsázkou, protože to by samozřejmě znamenalo vyhrát rozhodující boj ve finále, a že tak daleko nešla ani jeho tajná přání.

„Nechci, aby to vyznělo, že nějak machruju. I když jsou kluci teď rozjetí, tak do dalších bojů jdeme s pokorou. A když už tam jsme, chceme dojít na maximum možností této skvělé party. Určitě do semifinále nejdeme s tím, že máme splněno a že si už budeme hokeje jen užívat nebo se jím jen bavit,“ ujišťuje.

Nic ze svých slov nechce ubrat ani po uvedení faktu, že třeba Havířov ve čtvrtfinále jeho svěřenci přejeli 3:0 na zápasy.

Ilustrační.
Hokejistům Vyškova tentokrát tři zápasy stačily. Čekají na jméno soupeře z Čech

„Ano, upozorňoval jsem, že ta série může být dlouhá. O to cennější je, jak skončila. Ale musíme to vidět vcelku, dvě prodloužení a poslední zápas rozhodnutý až v posledních deseti minutách. Nechci snižovat výkon jejich brankářů, to v žádném případě, ale bylo to hodně o brankářích. Myslím, že ti naši byli jednoznačně lepší, oba dva, jak Šarman tak Kořének. To každému mužstvu dodá neuvěřitelný klid a tomu našemu mladému dvojnásob. Pak rozhodují detaily a jak se říká, štěstí přeje připraveným. A my jsme připravení byli a to štěstíčko jsme měli. Třeba když jsme u nich vyrovnali v power-play pár vtřetin před koncem. Tam si myslím, že byl zlomový moment i pro domácí odvetu,“ myslí si Konečný.

Nebýt jednoho zaváhání s osmifinále s Hodonínem, měli by Vyškované spolu s posledními koly základní části za sebou sérii jedenácti vyhraných utkání. Konečný připouští, že tým je naladěný na vítěznou vlnu, praktikuje útočný hokej a dokáže střílet branky. Všechno to by rád přenesl i do závěrečných bojů, ve kterých ještě jméno soupeře nezná. Respektivě zná jedno, na které Vyškov narazit nemůže – HC Stadion Vrchlabí. Je zajímavé, že s každým ze zbývající české trojice by Vyškované měli nevýhodu rozhodujícího zápasu venku. U Letňan je to jasné, ty dlouhodobou část západní skupiny vyhrály, Chomutov skončil druhý a Příbram pátá, Vrchlabí šesté… Navíc v systému série na tři vítězná utkání by Vyškov vždy hrál první dva zápasy venku.

„To je pro domácí dost výhoda, ale musíme to brát tak, jak je to dáno rozpisem. Ať už nastoupíme proti komukoliv, pokusíme se alespoň jedno utkání z těch dvou vyhrát, aby se pak hrálo dvakrát ve Vyškově. Pokud bude všechno podle ‚papírových‘ předpokladů, měly by to být Letňany. I když nějaké celkové porovnání kvality západní a východní skupiny je dost diskutabilní, tak o klubech nějaké informace mám. V Letňanech hraje několik mladých sparťanů. Kádr je spolu v podstatě už tři roky, takže hrají disciplinovaný, ale i bojovný a poctivý hokej. Musíme počítat s tím, že bude spousta bruslení, pohybu a soubojů. Chomutov má naopak zkušené mužstvo, takže kdybych si měl vybrat, tak raději ten, protože si myslím, že bychom je mohli ubruslit. Ale v tuto chvíli tyhle moje úvahy vůbec nic neznamenají a všechno může být úplně jinak,“ upozorňuje lodivod Vyškova.

Ten po nedělním utkání s Havířovem dal týmu tři dny volno, speciální příprava už na konkrétního soupeře bude ve čtvrtek a v pátek. První zápas série se bude hrát v neděli, druhý o den později, jak bylo řečeno, oba na ledě soupeře. Konečný by měl mít k dispozici úplně stejný kádr, který vyřadil Hodonín a Havířov.

„Posily ze Zlína? Určitě ne! A i kdyby hráči mohli, tak určitě nikoho nepovoláme. Ti naši kluci si nezaslouží, abych někoho nechal doma! Pokud nás nestihne nějaká nemoc, nebo jiná nepříjemnost, tak nastoupíme ve složení jaké dohrálo čtvrtfinále,“ má jasno šéf vyškovské lavičky.