Jak tedy hodnotíte letošní sezonou jako celek?

Byla docela náročná. Ve Varech jsem byl už od loňského roku na letní přípravě. Bohužel jsem se na začátku sezony nedostal do základní sestavy a stále jsem trénoval jako náhradník a musel čekat na svoji šanci. Po pár zápasech se extraliga vinou covidu a karantén na skoro dva měsíce zastavila. I já prodělal covid, naštěstí jsem měl lehký průběh. Během této pauzy jsme jen trénovali a když nám zakázali trénovat na zimáku v Karlových Varech, tak jsme jezdili na tréninky na led do Německa. Bylo to zajímavé zpestření, jinak to bylo celkem náročné jezdit přes hodinu v autobuse a balit si výstroj každý trénink. Poté, co se soutěž rozjela, jsem odehrál svůj první zápas proti Hradci až v listopadu. Ale abych byl maximálně vytížený, tak jsem začal hrát zápasy v nedaleké Kadani, kde jsem dostával víc prostoru na ledě. Se svými výkony tam spokojený nejsem. Na to, kolik jsem dostával prostoru, byla moje produktivita žalostná. Možná to bylo i trochu tím, že jsem tam jezdil bez tréninků pouze na zápasy a nebyl jsem s mužstvem tolik sehraný. Myslím si, že zápasy ve Varech jsem oproti Kadani zvládl lépe. Tam jsem měl jinačí postavení v týmu, ale snažil jsem se vždy držet taktiky a svých povinností v zápase. Ale herního prostoru bylo o dost méně než v Kadani. Sezonu hodnotím s mírným optimismem. Myslím, že jsem nabral spoustu zkušeností jak v hokejovém, tak v osobním životě.

Matěj Zabloudil
Ročník 1998
Hokej - útočník
Extraliga / I. liga
HC Energie Karlovy Vary / SK Trhači Kadaň
Číslo dresu: 91
Bilance sezony 2020/2021
Extraliga: 15 zápasů - 1 gól - 1 asistence
I. liga: 1 - 1 - 3
V extralize celkem: 18 - 1 - 1
V I. lize celkem: 137 - 17 - 22

Na který zápas budete vzpomínat nejčastěji a co naopak bude rychle zapomenuto?

Nejvíce se mi podařil extraligový zápas proti Zlínu. Byla to naše první výhra v roce 2021 po několika prohrách v řadě. Já jsem dal vítězný gól a dostal jsem poměrně dost času na ledě. Podařilo se mi i nějaké šance vytvořit a v tomhle zápase jsem si trošku zvedl svoje herní sebevědomí. Naopak, co se asi nejvíc nepovedlo, byl zápas za Kadaň proti Sokolovu, kde jsme dostali 10:0 a Sokolov na nás vyslal přes šedesát střel. Sokolov je partnerský klub Energie, takže jsem se měl více ukázat, ale s takovým debaklem to bylo špatné.

Kolik stojí a jak se oslavuje první extraligový gól?

Doufám, že tahle informace není příliš tajná, (úsměv) první gól mě stál pět tisíc korun… Ale měl jsem z něj velkou radost a ještě jsem dostal puk na památku. Po zápase jsem dělal rozhovor jak do Varských médií, tak i do České televize.

Které zápasy vám vyšly nejlépe v Kadani a v čem je hlavní rozdíl mezi extraligou a první ligou?

Co si tak vybavuji, asi jeden z prvních zápasů za Kadaň shodou okolností zase proti Sokolovu. Bohužel nakonec prohraný. Měl jsem gól i asistenci a do padesáté minuty jsme hráli parádní hokej a vedli 4:2. Pak se naše hra úplně rozpadla a prohráli jsme 4:6. Do zápasu jsem měl velkou motivaci, proti mně hrála řada kluků, co jsem znal z Energie. Rozdíl je ale ve všem. Chance liga se za poslední roky hodně omladila. Zatímco v extralize už jsou hráči vyspělí. Myslím, že ve všech faktorech je extraliga lepší. Mimo jiné to šlo vidět na Českých Budějovicích. Loni v Chance lize udělaly rekord v počtu bodů a vyhrály ji s obrovským náskokem na druhý tým a letos s posilněným týmem skončily v extralize poslední.

S kým jste nastupoval nejčastěji a s kým se vám hrálo nejlépe?

V Energii jsem neměl žádného stálého parťáka. Většinou jsem zaplňoval prázdné místo v sestavě. Ale velmi dobře se mi hrálo s Ondrou Beránkem, Honzou Hladonikem a několik zápasů jsem hrál s Tomášem Mikúšem. V Kadani jsem hrál nejčastěji s Romanem Chloubou.

Energii vyřadily v předkole play-off Pardubice, když minimálně dvě utkání byla velmi vyrovnaná. Co chybělo k postupu?

Já všechny utkání sledoval pouze z tribuny. Ale jsem rád, že jsem mohl odjet s týmem na venkovní utkání do Pardubic. Myslím si, že nám hlavně chyběly zkušenosti a pak to bylo využití přesilových her. Pardubice to měly skvěle nacvičené. Mimo jiné v defenzívě měly několik obránců, co mají zkušenosti z reprezentací. A až na druhý a poslední zápas série jim neskutečně zachytali oba gólmani a zápasy rozhodly už jen maličké detaily. Navíc se nám v prvním zápase zranili dva obránci, co určitě taky hrálo svoji roli.

Trenér Energie Martin Pešout v hodnocení sezony pozitivně ocenil, že letos mohl dát příležitost více mladým hráčům. Hovořili jste spolu, jak je spokojený s vašimi výkony?

Především pro nás mladší hráče bylo jedině dobře, že letos byla soutěž uzavřená. Příští rok už to bude těžší pro mladé se prosadit, protože se bude opět sestupovat, a to nechce žádný tým. Hodnocení mých výkonů bylo hlavně během zápasů. Byl jsem samozřejmě pochválen za dobře udělanou věc. Pokud jsem udělal něco špatně, tak mi trenér poradil, jak se mám v dané situaci zachovat příště. Nebál se i zařvat, ale to k tomu patří. Na posezonním rozhovoru mi pan Pešout akorát řekl, že mám na sobě a svých nedostatcích ještě víc zapracovat.

Jaké to bylo, hrát před prázdnými tribunami?

Po několika zápasech jsem už nad tím přestal přemýšlet. Už je to tak dlouho, že to začínám brát jako normální. Ale když vidím na YouTube staré zápasy z extraligy nebo z NHL, tak ti fanoušci a celkově lidé nám moc chybí. Bez nich to prostě není takové, jak to má být. Přece jen sporty se dělají hlavně pro fanoušky. Ale bohužel se musíme vypořádat s dobou, jaká právě teď je a doufat v lepší zítřky. Třeba se najde způsob jak bezpečně zaplňovat tribuny, byť jen částečně. To hned udělá mnohem lepší atmosféru a domácím týmům se hraje mnohem lépe.

Co budete dělat teď bezprostředně po sezoně? Kdy začnete přípravu na novou sezonu a víte už, jestli ve Varech nebo v Kadani?

Teď jsem si dal týden pauzu od všeho, abych si odpočinul. Ale už opět začínám na sobě pracovat ve své domácí posilovně a mimo jiné se snažím pomáhat otci v rodinné firmě, abych zužitkoval svůj čas. Otázku ohledně angažmá zatím nechávám otevřenou…

Troufnete si tipnout finalisty extraligy, případně nového mistra republiky?

Když jsem viděl, jak proti nám hrály Pardubice, bral jsem je jako černého koně play-off. Ale první čtyřka tabulky bezkonkurenčně postoupila do semifinále. Takže si myslím, že to bude hodně zajímavé. Nejvíc nepříjemný jako soupeř byla pro mě Mladá Boleslav, která nám dokonce v jednom zápase nasázela jedenáct gólů. Ale podle mě nejlíp hrající tým letos je Třinec.

Jakou pozici má v Kadani váš bratr Zdeněk? Podívá se třeba v příští sezoně za vámi do extraligy?

Bratr letos vinou zranění neodehrál příliš zápasů. Momentálně má po operaci ramene. Ale letos to byla pro něj zatím nejlepší sezona. Vstřelil pět gólů. Pokud bude mít stále dobře seřízená mířidla a budou se mu vyhýbat zranění, tak by třeba mohl nakouknout výš. Ale to je jen na něm, jak bude na sobě pracovat.

Máte ještě stále kontakty na Vyškov, nebo už jste Západočechem?

Já se vždy budu považovat za Moraváka a Vyškováka. Sem se vracím vždy rád. I během sezony jsem se snažil zajet domů, pokud to jen šlo. Ale ty cesty jsou hodně náročné. Přece jen to je skoro čtyři sta kilometrů a zhruba takové čtyři hodiny v autě.