Byla poměrně drobná, ne vyšší než metr šedesát. Měla velice úzký obličej a hodně protáhlou mozkovnu. Zuby mnohem zdravější než většina dnešních lidí. Nepatřila k horní vrsvě společnosti. Přesto se ráda parádila, spokojila se s ozdobou z kostí. Taková byla s trochou představivosti dospělá žena, jejíž kostru starou tisíce let v pondělí objevili archeologové při výstavbě nové továrny v průmyslové zóně Nouzka II ve Vyškově.

Tedy pokud to skutečně byla žena. Antropolog brněnského Ústavu archeologické památkové péče Jiří Kala si je tím ale téměř jistý. „Nepříliš dobře zachovaná kostra pravděpodobně dospělé ženy se nacházela v zásobní jámě v poloze s hlavou směrem k jihu. U levého kolena měla kostěnou tyčinku, podle té se ale nedá moc dobře datovat. Kostra byla asi metr pod současným povrchem,“ popsal nález Kala.

Kromě toho archeologové objevili deset dalších zásobních jam se zbytky keramiky. Jistí si zatím zcela nejsou v jejich datování. Rozhodně pocházejí z doby bronzové. Otázkou je, zda ze starší nebo naopak mladší fáze tohoto dlouhého pravěkého období vymezeného u nás zhruba lety 2000 až 800 před naším letopočtem. Chudá výbava objektů archeologům v datování moc nepomůže. V obou obdobích navíc lidé nebožtíkům strojili kostrové i žárové pohřby.

SERIÁL TAJEMSTVÍ ZASYPANÁ HLÍNOU: Úžasné věci pravěkých řemeslníků

Proč mrtvá neodpočívá v hrobě, je také tak trochu záhada. „Lidé doby bronzové někdy mrtvé pohřbívali do zásobních jam. Někdy je skutečně vyloženě pohodili jako odpadky, ale to asi nebude tento případ. Každopádně tyto pohřby nejsou neobvyklé, ale ani ne úplně běžné,“ informoval antropolog.

A jací vlastně tehdejší lidé byli? Živili se zemědělstvím a pastevectvím, chovali ovce nebo kozy. Byli menší než dnes, ale ne o tolik, jako třeba ve středověku. Muži měřili kolem 170 centimetrů, ženy bývaly o deset centimetrů menší. Měli mnohem zdravější chrup než my, podle Kaly se jim kazil až tak v pětapadesáti letech. „Už Slované v dobách Velké Moravy měli zuby mnohem horší, kazily se jim tak ve třiceti,“ podotkl antropolog.

Ten bude společně s kolegy na pravěkém sídlišti ještě několik dní bádat. Po vyzdvižení kostry ze země ho čeká mravenčí práce. Kost po kosti musí opatrně mechanicky očistit kartáčkem a zakonzervovat.

Podle vedoucí vyškovské pobočky brněnského Ústavu archeologické památkové péče Blanky Mikulkové je nyní otázkou, jestli nové nálezy nejsou pokračováním objevů z doby před dvěma lety. Nedaleko totiž archeologové našli sídlištní jámy takzvané velatické kultury. V jedné z nich dokonce byla lebka malého dítěte společně s lebkou koně. Možná šlo o jedno velké sídliště ve výhodné poloze u řeky.

Nálezy z doby bronzové jsou v regionu časté hlavně na Slavkovsku. Řadu z nich archeologové objevili při výstavbě obchvatu města a tamní průmyslové zóny. „Obecně je pro dobu bronzovou typické používání bronzu a stavba nadzemních domů s kůlovou konstrukcí,“ shrnula Mikulková.