Jeho otec měl pronajatou restauraci v Besedním domě. V divadelním sále Besedního domu poprvé přičichnul k ochotnickému líčidlu. Autorsky se věnuje pantomimě už od šedesátých let. Začínal u Ladislava Fialky, má velký podíl na objevení Bolka Polívky.Diváci ho znají zejména jako humoristu, gagmana z filmových grotesek. V současné době působí hlavně jako vysokoškolský pedagog, který se věnuje výuce mimů a snaží se, aby tento druh hereckého umění neupadnul v zapomnění.

Jak na vás zapůsobilo ocenění Vyškova?

Měl jsem pocit, že jsem se z povědomí Vyškovanů už ztratil. Zvláště proto jsem velice dojatý. Jmenování považuji za malý zázrak.

Vracíte se do rodiště často?
Na Vyškov nezapomínám. Třebaže už to budou dobré dva roky, co jsem Vyškov navštívil. I proto jsem teď rád využil možnost do Vyškova znovu přijet. Myslel jsem, že to bude věcná návštěva, ale zase mě to dostalo. Je to velmi emotivní pocit. Rád jsem se zase vrátil domů.

Vídáte se se svým žákem Bolkem Polívkou?
Do Olšan k Bolkovi jezdíme poměrně často. A kdykoliv jsme poblíž Vyškova, a to nejenom v Olšanech ale třeba i u dcery na chalupě na Vysočině, tak vždycky zabrousíme do Vyškova. Manželka už je na to někdy i alergická, protože celou dobu vzpomínám, ukazuji jí kde kdo bydlel. Rodina si ze mě dělá legraci.

Která místa ve Vyškově při návštěvách nemůžete opomenout?
Pochopitelně Besední dům. Zajdeme si vždycky na oběd. Ale snažíme se zajít i na další místa, nejenom třeba na náměstí. Ale málokdy se mi povede, že někoho známého potkám.

Co Vyškovanům vzkážete?
Když jsem se radil s manželkou, co bych měl Vyškovanům říct, napadlo nás toto: Aby koruna stromu košatěla, tak musí mít pevné kořeny. Kořeny v mé rodné a krásné části vlasti jsou v dobré půdě. Haná byla vždycky velmi úrodná. Urodilo se tady kde co a zjišťuji, že jsou to samí báječní lidé. Pokládám si za čest, že patřím mezi ně. Za všechny oceněné bych chtěl vedení města ze srdce poděkovat.