Magické síly ovládají podle pověr o filipojakubské noci celou zemi. Čaodějnice se slétávají na koštěti na oslavu sabatu. Ve svém reji nevynechávají letos opět ani Vyškovsko. Jejich slet se uskutečňuje například v pátek večer v Nesovicích. Nese se v humorném a pohodovém duchu.

Čarodějnice Milan Hanák je normálně vedoucím mladých nesovických hasičů. Teď vypadá docela legračně. Na sobě má paruku s dlouhými bílými vlasy a černou sukni s obřími květinami. Jako moderátor zábavného večera vítá všechny přítomné.

Jeho kolegyně Petr Machálek si prohlíží zraněné koleno. „Cos dělala?“ ptá se jí Hanák.

„Podlétávala jsem ten nový most,“ odpovídá Machálek. Nedaleko odtud totiž dělníci upravují železniční přejezd, pod kterým protéká potok.

Malá čarodějnica

Přiletivší se musí nejprve řádně zapsat do čarodějné knihy. „Nikdo nepoužívejte tři křížky, ty mám já!“ upozorňuje Hanák. Malé i větší čarodějnice se pilně podepisují. V kostýmech jsou dokonce i někteří kluci. Celkem v knize organizátoři napočítají dvaatřicet podpisů.

Zapsané čarodějnice čeká měření. Na stojanu se nacházejí tři svislé chlívky. Nejmenší návštěvníci dostanou zatím jen titul umazlená zašušněná malá čarodějnica. Středně velké děti se ocitnou v rámečku se zkratkou EU neboli eště unde. Ovšem dospělé čarodějnice se už nevejdou jinam než do kategorie úplně stará létající rašpla.

Přichází nejslavnostnější okamžik celého večera. Čarodějnice se chytají za ruku a stoupají si do kruhu kolem připravené pyramidy ze dřeva. Začínají se pomalu otáčet. „Hoř, ohýnku, hoř, zlé oči umoř,“ recitují stále dokola.

Magický rituál sklízí úspěch. Čarodějnice Machálek vchází do kruhu se zapálenou loučí a z různých stran zapaluje dřevo. Zakrátko vzplane celá pyramida. V plamenech rychle shoří připravená čarodějnice z textilu.

Děti jsou z programu nadšené. „Mně se líbí všechno. Těším se zejména na stezku odvahy,“ prohlašuje devítiletá Lucka Divišová, která na slet čarodějnic přiletěla přímo z Nesovic.

Souhlasí s ní stejně stará Veronika Krejčířová. „Mně se ještě líbí, jak hoří oheň,“ doplňuje svoji kamarádku Veronika, která dorazila také z Nesovic.

Spokojeni jsou i dospělí, kteří čarodějnický rej sledují od stolů s lavičkami. „Je to bezvadný, chodíme sem každý rok. Líbí se nám dobrý humor, masky čarodějnic, muzika, originální komentář i to, že hasiči každý rok přichystají soutěže pro děti,“ řekl třeba Slávek Sádlík.

Po zapálení ohně vypuká taneční soutěž čarodějnic. „Pustíme jednu novou písničku, která je stará teprve třicet let,“ prohlašuje Machálek. Těžko říct, kolik staletí už tato čarodějnice má za sebou, ale vypadá docela zachovale. Z reproduktorů se ozvou Holky z naší školky.

Čarodějná gulášovka

Některé odvážnější děti se nechávají hudbou úplně strhnout. Na parketu vyniká několik starších asi patnáctiletých kluků, kteří v maskách čarodějnic tančí jak o život. Pozadu ale nejsou ani některé dívky.

U zapáleného ohně si jiní lidé mezitím v klidu opékají špekáčky. Opodál velitel nesovických hasičů Zdeněk Martinec, taktéž v kostýmu, připravuje čarodějnou gulášovou polévku. S průběhem akce je jako organizátor spokojený. „Je to perfektní. Pálení čarodějnic má docela dobrou návštěvnost. Pořádáme ho pro děti každý rok,“ říká Martinec.

Tanečním rejem program zábavného večera nekončí. „Až se setmí, čeká děti stezka odvahy. V jejím závěru se podepíši na pergamen,“ prozrazuje Martinec.

Děti se ani potmě nebudou muset vůbec bát. Zaprvé na ně budou dohlížet dospělí, na pomoc jim ale přijdou také dobré síly. Právě oheň totiž podle dávných pověr měl zahnat čarodějnice pryč. A v Nesovicích plameny občas šlehaly docela vysoko.