Občanské sdružení Drnka připravilo na počest svého bývalého nejaktivnějšího člena a inspirátora rozsáhlou výstavu. Mimo obvyklých fotografií zde návštěvníci mohli shlédnout i artefakty z Daňovy pozůstalosti. Jednalo se povětšinou o předměty, které tento zručný kutil sám vyrobil - ať už to byla domácí bruska, krystalová stanice nebo zručně vyvedená ruční pájka.

Při příležitosti výstavy byla veřejnosti představena i nová autorova básnická sbírka s názvem Vždyť vzpomínky jsou cesty života. Dvě sta čtyřicet stran básní do tisku redakčně připravil vyškovský historik a literární badatel Radek Mikulka, který byl i hlavním řečníkem vzpomínkové části večera. Za zmínku stojí i to, že na vydání knihy finančně přispělo mimo Obecního úřadu i téměř padesát drnovických rodin.

Podvečerní veselice se nesla v pravdě mezigeneračním lidovém duchu. Mezi přítomnými celebritami byl i osmdesátiletý drnovický rodák, dnes obyvatel vyškovského domova důchodců, Vlastimil Teuchner, kterého pojilo s Miroslavem Daňkem dlouholeté přátelství. Tento svérázný chlapík je zároveň i "hrdinou" dvou nejstarších ve sbírce uvedených básní z roku 1956.

Zlatým hřebem večera pak bylo nezapomenutelné vystoupení brněnského fyzického básníka Petra Váši, který předvedl několik úryvků ze své ekopsychlogické opery Lišák je lišák. Podle reakcí publika bylo lze usuzovat, že šlo o dobře promyšlený dramaturgický tah. Pojítkem mezi oběma básníky totiž nebyla pouze jejich svérázným způsobem vyjadřovaná náklonnost k přírodě, ale i, jak se později ukázalo, kosmická spřízněnost přes astrologické cykly.

Pavel Klvač