Recenze

Ukázku tvůrčích aktivit těchto fotografů lze od minulého pátku zhlédnout v galerii Orion v přízemí Muzea Vyškovska ve Vyškově. Jak vtipně poznamenal na úvod vernisáže ředitel pořádající instituce František Korvas: „Při nedávném stém výročí založení fotoklubu Orion jsem si myslel, že takto vysoké kulaté jubileum nebude hned tak překonáno, dnes ale vidíme, že nás Orion opět překvapil.“ Název výstavy „Foto 140“ je totiž součtem věku obou letošních jubilantů.

Pokud jde o práce mladšího z fotografů, Vladimíra Kotulána, inspiraci pro své fotografování hledá často v malířství a grafice. A jaké jsou jeho fotografické vzory? „Ze světových fotografů mi byl vždy blízký Edward Weston, z českých Josef Sudek a Jan Svoboda,“ svěřil se Kotulán.

Vystavené fotografie, ať už jde o působivé cykly „O staré Africe“, „Kresby na dřevě“ nebo o kontemplativně laděná „Pístovická zátiší“, rozhodně nenechají diváka na pochybách, že vyřčené vzory nejsou v žádném případě prázdnou frází.

I tváří v tvář fotografiím Jaroslava Vykydala máme tu čest s nebývale kvalitně zvládnutými postupy fotografického řemesla. Prezentovaná díla nás ale jistě zaujmou mimo svoji nezpochybnitelnou výtvarnou hodnotu navíc i sympatickou lidskou angažovaností.

Z Vykydalových fotografií je totiž rozhodně „cítit něco jako úcta k zobrazovanému námětu. Úcta k historii a generacím lidí, kteří těmi místy prošli a dotýkali se předmětů a architektury, a úcta k síle a tvořivým schopnostem přírody,“ píše v katalogu k výstavě další z členů Orionu a dlouholetý přítel obou jubilantů Jiří Foltýn.

Co dodat závěrem? V době digitálních fotoaparátů, kdy se za fotografa či fotografku vydává značná část gramotné populace, musí vystavované práce obou mistrů usadit všechny sebekritické amatéry zpátky „na zem“.
Snímky Jaroslava Vykydala a Vladimíra Kotulána nám totiž dávají nahlédnout rozdíl mezi po všech stránkách mistrně vyvedeným výtvarným dílem a ve chvatu „napráskanými“ digitálními obrázky. Vyrazit do vyškovského muzea na zmíněnou výstavu stojí rozhodně za to, i když bude venku zrovna krásné podzimní počasí.

Pavel Klvač