Nejen o tom pojednává výstava, kterou mohou návštěvníci vidět už jen tuto a příští neděli vždy od čtrnácti do sedmnácti hodin.
Leoš Janáček pocházel z velké rodiny. Měl devět sourozenců, z toho dva mu brzy zemřeli. Jedna z jeho sester, Eleonora Janáčková, pracovala jako učitelka ve škole ve Švábenicích. „Podle kronik a knih zde Janáček často pobýval. Dojížděl za sestrou z Brna. Scházel se tady také s místním muzikantem, se kterým často zpívali a broukali si různé melodie. Povídá se, že když Janáček tvořil, byl schopný psát si melodie i na manžetu u košile. Ve Švábenicích také údajně složil symfonii Taras Bulba,“ pochlubil se vystavovatel Libor Pištelka.

Hudba byla celý Janáčkův život. Jeho talent ale neměl kdo dál předávat. Janáček se sice oženil a měl dvě děti, ale obě brzy zemřely. „Jeho syn Vladimír zemřel v pouhých dvou a půl letech, dcera potom v jednadvaceti. Přesto, že si vzal Janáček svoji žákyni, tak ta neměla pro hudbu příliš pochopení. Po smrti obou dětí se proto manželé odcizili,“ vysvětlil Pištelka.

Leoš Janáček proto hodně cestoval. Byl na Slovensku, v Anglii, Německu a třeba Benátkách. „Často se léčil v lázních Luhačovice,“ doplnil Pištelka. Zemřel náhle, roku 1928, na zápal plic v ostravské nemocnici.

Jeho sestra Eleonora zemřela ve Švábenicích. Její hrob i ostatky stále spočívají na tamním hřbitově. „Učitelky se v té době nesměly vdávat. Proto neměla děti. O její hrob nyní pečuje vedení městyse společně s občany. Eleonora pobývala v domě vedle muzea,“ uvedl Pištelka.

Zdroj: Výstava o Leoši Janáčkovi, Libor Pištelka

VÍCE ČTĚTE V PONDĚLNÍM VYDÁNÍ VYŠKOVSKÉHO DENÍKU ROVNOST