Na kolik vzorků vín se mohou letos návštěvníci bučovického Zámeckého koštu vín těšit?
Nabídneme bezmála jedenáct set vzorků vín od moravských a českých vinařů i ze zahraničních oblastí, například Rakouska. To je na tuzemských koštech poměrně neobvyklé, je to taková bučovická rarita.

A pokud jde o strukturu vzorků?
Hlavní část tvoří mladá vína z loňského roku, nebudou ale chybět ani vzorky z předešlých ročníků. Určitě polovinu vzorků budou tvořit přívlastková vína.

Pro laiky, čím se vlastně přívlastková vína vyznačují?
Nesmějí být doslazovaná. Podle stupně obsahu přirozeného cukru se dělí na kabinet, pozdní sběr, výběr z hroznů, respektive slámová či ledová vína. Musí také obsahovat převážnou část hroznů dané odrůdy.

O víkendu už znalci vína určená pro košt degustovali, prozradíte šampiony?
Raději bych to nechal až na sobotu, abychom měli pro návštěvníky nějaká překvapení. Šampiony koštu vydražíme, výtěžek půjde na opravu bučovické zámecké kašny.

Co bude novinkou letošního koštu?
Objeví se na něm několik vinařských firem, které budou prezentovat svoje výrobky.

Jaký bude doprovodný program?
Očekáváme návštěvu tří Hašků. Účast přislíbil tak jako vloni slavný brankář Dominik Hašek, přijede předseda Českomoravského fotbalového svazu Ivan Hašek a taky jihomoravský hejtman Michal Hašek. Samozřejmě bude tu cimbálová i dechová muzika, celá řada souborů. Mimo jiné Mládí z Čejče a Hudci z Kyjova. Chybět nebude ani bohatá nabídka občerstvení.

Kolik bude stát vstupné?
Vstupné obnáší dvě stě padesát korun, v ceně je neomezená konzumace, sklenička a katalog.

Objeví se na koštu i výsledky práce členů vašeho sdružení?
Rozhodně, máme tu vína vypěstovaná přímo v Bučovicích, je tu pět vinařských tratí. Nový vinohrad máme v Kloboučkách.

Jaké jsou vlastně v Bučovicích podmínky pro vinařství? Je to přece jen už severnější oblast…
V minulosti bývalo v Bučovicích hodně vinic. Nechali jsme si udělat odborné posudky a z nich vyplynulo, že tu máme dokonce lepší podmínky pro pěstování révy než ve Ždánicích, které leží o deset kilometrů jižněji.

Která odrůda se hodí pro Moravu? Někde jsem četl vyjádření jistého znalce ze zahraničí, že tu nelze dělat dobrá červená vína, naopak některé odrůdy bílých vín máme ideální. Třeba Pálavu.
Pálava se tu dělá určitě vynikající. Červené víno se ale vydaří jen jednou za několik let, když přeje počasí. Naopak bílá vína máme opravdu výborná, o čemž svědčí řada ocenění i ze zahraničí. Protože mají lepší obsah kyselin, mohou klidně konkurovat vínům z Francie.

Jaké pozitivní vinařské trendy pozorujete za tu dobu, co pořádáte košty?
Hrozny se už nesbírají na kvantitu, ale na kvalitu. Dnes vinař nechá na keři třeba jeden dva hrozny. Tak už nehrozí, že byste pil kyselé víno. Od roku 2000 vína také degustuji, a tak mohu posoudit, že úroveň šla opravdu nahoru. Pomáhají tomu i nové technologie ve výrobě.

Co říkáte na širokou nabídku vín v obchodech, hlavně supermarketech?
Je opravdu z čeho vybírat. Někdy žasnu nad cenou třeba zahraničních vín, musejí být silně dotovaná. Lze koupit kvalitní věci za velmi slušné peníze. Ale toto víno už není živé, nejsou v něm kvasinky. Není to prostě ono.

Supermarkety jsou plné, zato v restauracích moc na kvalitní víno člověk nenarazí. Proč není možné dát si ve zdejším regionu v každé restauraci skleničku vína místního vinaře, jako je to běžné třeba v Rakousku?
Dát si na jižní Moravě místní víno v hospodě je prakticky nemožné. Má to určitě řadu příčin. Víno lidé pořád chápou jako vyloženě luxusní nápoj určený pro slavnostní příležitosti a tak ho moc často nevyžadují. A přitom paradoxně často pijí v restauracích rozlévané víno z petflašky za pár korun, za velké peníze. Osobně si dám raději v hospodě pivo, a to nejsem žádný pivař. Můžou za to určitě všichni. Vinaři svoje produkty nenabízejí, restauratéři nemají zájem, asi kvůli maržím. A veřejnost se místních a kvalitních produktů prostě nedomáhá.