Už po sedmé se v Manerově uskuteční krojované hody. Letos ale budou unikátní tím, že stárci a stárky se předvedou v nových, jihohanáckých krojích. Ty byly vyrobeny na základě archivního bádání a obec se v nich vrací ke svým kořenům.

„Dobrodružným způsobem jsme hledali zbytky původních krojů, ale nepodařilo se získat téměř žádné krojové součástky. Bádali jsme proto v nejrůznějších archivech a v Muzeu Vyškovska. Nakonec jsme našli stručný popis, jak asi kroj vypadal na konci devatenáctého století. Něco se podařilo odvodit i z obrázků archivů obcí v okruhu dvaceti kilometrů," řekl radní obce Bohdalice-Pavlovice, jejíž součástí je i Manerov Jiří Novotný.

A pokračoval: „Zbytek jsme dotvořili intuitivně. Hodně napomohly také zkušenosti lidí, kteří se dlouhá léta těmito obleky zabývají. Nemůžeme si být jisti do detailů, ale kroj by měl odpovídat tomu, jak tu naši předkové chodili kolem roku 1850,“ řekl radní obce Bohdalice-Pavlovice, jejíž součástí je i Manerov Jiří Novotný.

Barevnost je klasická hanácká. Zejména žlutá je považovaná za barvu Hané. Muži mají krátké žluté kalhoty, modré vestičky. Skromná výzdoba, chudobná výšivka. Ženy zase obléknou dvě spodničky, bílou sukni s jednoduchou žlutou výšivkou. Na hlavě budou mít turecký šátek, lidově zvaný turečák. Podobný úvaz nosí vyškovské folklorní soubory a manerovským děvčatům je přijde uvázat Marie Pachtová z Klebetníčku.

Manerovští si doposud, stejně jako řada dalších obcí Vyškovska, půjčovali kroje kyjovské. Často jsou vidět i mistřínské nebo dokonce šardické. „Zatímco bohatě zdobený a vybarvený kyjovský kroj se rozmáhá po celé Moravě, my jsme se vrátili ke kořenům jihohanáckého kraje,“ vysvětlil Novotný, který už podruhé nepůjde v hodovém průvodu za stárka, ale jako ženáč za mužáka.

Kroje stály obec sto dvacet tisíc korun, z toho polovinu dotoval krajský úřad. „Jejich půjčování stojí hodně peněz. Tím, že jsme si ušili vlastní, se nám vložené peníze velmi rychle vrátí. Navíc je můžeme půjčovat i okolním obcím, které neslaví hody ve stejnou dobu,“ plánuje starosta Jan Hrežo.

Podobný problém s kroji řešili před několika lety i v Brankovicích. Etnografové zjistili, že tam se takové oblečení nepoužívalo. Proto si Brankovičtí navrhli kroj nový. Ten odráží charakter chudšího území obklopeného bohatšími regiony Hané a Slovácka. Proto je oděv prostý, bez výrazného zdobení. Muži mají tmavé kalhoty a modré vesty, ženy zase bílé sukně a červený živůtek.

Program manerovských hodů:

Pátek 18 – 19 hodin stavění májky, zvaní na hody v krojích, posezení u májky

Sobota 13 hodin vyzvedávání stárek

15 hodin zpívané předávání práva v hanáčtině

16,30 hodin požehnání krojovaným i samotným krojům

18 hodin zaplétaní májky

20 hodin hodová zábava

20,30 hodin moravská beseda