Můžete projekt trochu víc představit?
Říkám tomu noc v muzeu. Když jsem se poprvé setkal s názvem výstavy, řekl jsem si, že to je něco pro nás. Karel Gott významně zasáhl do našich životů. Tato výstava mapuje jeho život a kariéru v prvních šedesáti letech. Jsou tam unikátní plakáty, obleky, ocenění z celého světa. Jde o audiovizuální záležitost. Pro člověka, který má Karla Gotta rád, se jedná o jedinečný pohled nejen na jeho osobnost, ale také do historie populární hudby uplynulých padesáti šedesáti let. Setkával se s Johnem Lennonem, Yoko Ono, vystupoval v Las Vegas v době, kdy to u nás byla úplná exotika.

CELÝ ROZHOVOR SI PŘEČTETE V PÁTEČNÍM VYDÁNÍ VYŠKOVSKÝCH NOVIN, KTERÉ NAJDETE NA STÁNKU PO CELÝ TÝDEN.

Jak se budete na lodi prezentovat?
Konají se tam večerní show, kdy hraje jazzová hudba, swing, latinskoamerická hudba. Příležitost vystoupit tam dostal také jeden jediný revival Karla Gotta, a to ten náš. Je to stejné, jako kdyby revival Elvise Presleyho vystupoval v jeho muzeu. Moc se na to těším. Jde o mimořádný moment v působení našeho, letos jedenáctiletého uskupení. Pozvání považuji za nejzásadnější poctu, jaká se kapelám našeho typu může dostat. Objevíme se tam dvanáctého srpna.

Na vystoupení zazní jedna nezvyklá píseň. Prozradíte, o co jde?
Je to píseň rappera Martina Betuše z Prahy. Rapové hudbě se věnuje dlouhodobě, ale zároveň obdivuje Karla Gotta. A nás také. Proto nás pozval k projektu, kdy pro něj napsal píseň, která je jakýmsi vyznáním. Já tam zpívám několik pasáží. S radostí jsem to přijal.

Jak vám bylo mezi rappery?
Připadal jsem si jako Josef Zíma mezi Kissáky (americká rocková skupina známá bizarně nalíčenými tvářemi svých členů – pozn. red.). Nejsem starý ani si tak nepřipadám, ale tito kluci jinak mluví, jinak se baví, jinak se oblékají. Na druhou stranu mě překvapilo, jak dokážou zabrat, jak bylo všechno profesionální.