Prvním cílem, který se nabízí, je radniční věž. U vchodu čeká na návštěvníky dvojice mladých lidí v dobovém oblečení předávající přicházejícím lidem dárek na přivítanou. Jde o dílek skládačky s obrázkem radniční věže. „U každé památky, kterou navštívíte, dostanete jeden dílek. Z dílků pak poskládáte celý obrázek,“ vysvětluje mladík s kloboukem. Pak už zbývá jen vyjít přibližně sto dvacet schodů a pokochat se pohledem na město z ptačí perspektivy. Ale pozor na hlavu, některé stropy na schodišti jsou velmi nízké. Komu se nezamotala hlava z točitého schodiště, tomu postačí jediný pohled přes krátké zábradlí věžního ochozu. Radši honem zpět dolů.

V zámecké zahradě už stojí hlouček lidí s deštníky a drží si odstup od muže s koženou rukavicí. A z dobrého důvodu. Pár centimetrů nad zemí proletí velký opeřenec se špičatým zobákem. Orel stepní, podle slov sokolníka, kterému pták sedá na ruku. Prochází s ním před zraky přihlížejících, kteří si ho tak mohou důkladně prohlédnout. Vypadá to, že déšť dravci příliš nevadí. „Zatím je to dobré, moc neprší. Kdyby ale pršelo víc, tak zmokne a ten let by byl nepěkný. Taky by se mohl posadit na strom, promokl by a už by neměl tendenci přiletět zpátky. Ani v přírodě dravci nelétají, pokud prší,“ vysvětluje sokolník Jaroslav Ošolda z Karviné. Do Vyškova jezdí už přibližně pět, šest let. Letos si s sebou přivezl dvanáct dravých ptáků včetně zmíněného orla stepního, kondora, výra velkého, výra bengálského, puštíka paraguayského, poštolky obecné, kulíška, výrečka malého a sovy pálené.

Po malé ukázce dostávají diváci možnost se s těmito nádhernými zvířaty vyfotit. Potom ptáci dostávají menší pauzu, než opět přijdou na scénu. „Bylo to nádherné a pro děti poučné,“ hodnotí Petra Vymazalová, která se přijela s rodinou podívat z nedalekých Drnovic. „Z památek asi navštívíme muzeum a možná i radniční věž. Zkusíme, jestli se nám podaří nasbírat všech šest puzzlí,“ říká žena. K dokončení skládačky je kromě muzea a radniční věže potřeba navštívit také bývalou synagogu, hřbitovní kostel a sklepení a farní kostel.

To už se z náměstí ozývá dobová hudba s typicky dominantní flétnovou melodií. Stačí zavřít oči a člověk se přenese o několik stovek let zpátky. „Byla vojna veliká mezi národama. Žene prušák frantíka, už je za horama,“ zpívá zvesela skupina muzikantů v nádherných historických oděvech. V zákulisí se mezitím na své vystoupení připravují členové šermířské skupiny TAS z Velkého Meziříčí. „Máme připravená celkem tři vystoupení. Diváci se dozvědí něco o středověkých chladných zbraních. Odpoledne se pak mohou těšit na takové legrační divadelní kousky proložené souboji. Ukázky se zaměří na historické období gotiky ve čtrnáctém století. Jinak se soustředíme také na renesanci i část baroka, podle potřeby. V různých městech jsou různé slavnosti,“ vysvětluje jeden z rytířů Radek Kamenský.

Šermířské ukázky proložené výkladem o středověkých zbraních čekají návštěvníky také v zámeckém sklepení u Muzea Vyškovska. Stačí sejít pár schodů do temného prostoru pod zámkem a člověk se ocitne ve středověku. Nejen kvůli nedostupnosti mobilního signálu, ale také díky stojanům plným desítek sečných a bodných zbraní různých délek a velikostí, které čekají na své využití a dvou štítů s erbem Vyškova. Místnost je tmavá a chladná. Zanedlouho přichází místní šermířská skupina Armet. Jeden z rytířů návštěvníkům podá krátký výklad o českých zbraních, například českém tesáku. Pak přijde řada na strhující souboj. Čepele do sebe narážejí, vzduchem létají jiskry a hlasité namáhavé výkřiky, které ze sebe bojovníci s každým máchnutím své zbraně vydávají. Boj je velice svižný a působí jako skutečná rvačka. Atmosféru souboji přidává hudební podklad, který si na starost bere flétnistka. Diváci potyčku s napětím sledují. Konečně jeden z mužů padá s posledním výdechem k zemi a boj končí. Vítěz poklekne před nadšené publikum a užívá si ovací. Nakonec to ukazuje, že počasí návštěvníkům ani pořadatelům vrásky na čele dělat nemuselo a diváci i účinkující si dnešní program velice užívají.