Důchodkyně, které se ho účastní, básně tvořily začerňováním textů knih, časopisů nebo novin. „Zbude pak jedna věta nebo třeba čtyři slova, která už nesouvisí s původním sdělením textu,“ upřesnila knihovnice Zdenka Adlerová s tím, že blackout poetry je činnost náročná na soustředění.

A tím pádem skvěle cvičí pravou mozkovou hemisféru. „Kruh a v něm lidé. Knoflík. Dírky. Uprostřed velká černá tečka. To je čas,“ zní jedna z básní zachycená na vytrženém papíru ze staré knihy.

Až na jedno jsou nicméně všechna díla anonymní. Ženy se prý za svou tvorbu stydí. „Nechtěly vystavovat, pouze jedné podpis nevadil,“ zmínila Adlerová. A jak dodává, na kurzu paměti, který vede, s důchodkyněmi blackout poetry zkoušely pouze jednou.

Ráda by se k tomu ale zase vrátila. „Dámy jsou ovšem rády, že to mají za sebou. Nicméně mozek se cvičit musí,“ smála se knihovnice.

Výstavu ve druhém podlaží Knihovny Karla Dvořáčka si zájemci můžou prohlédnout do konce února.

ADÉLA JELÍNKOVÁ