V přízemí návštěvníky ihned upoutá pult plný perníčků. Zajíčci, kuřátka a především zdobená perníková vejce jsou zde na prodej. Eva Altmannová však připravila i perníky bez polevy. Ty si tu zdobí samy děti. „Já jsem si vyrobila perníček a hned jsem ho snědla,“ usmívá se malá Sofie Bláhová. Její bratr Daniel drží ten svůj stále v ruce. „Ty si ho nesníš?“ ptám se chlapce. „Ne, ten je na krásu,“ vysvětluje mi.

U vedlejšího stolu sedí Marie Pachtová – odbornice na výrobu hanáckých kraslic zdobených slámou. Tato technika vyžaduje trpělivost a preciznost. Pachtová je však přirozenou autoritou, a tak děti sedí a vytrvale zdobí. Když se ptám Viktorie - jedné z děvčat u stolu - jak dlouho už kraslici vyrábí, odpovídá mi: „Já už ani nevím, dlouho.“ O to větší je pak radost z výsledku.

Nejen děti ale i dospělí se zapojují do velikonoční výroby. Muži si chodí plést pomlázky k Petru Hanáčkovi. „Je to můj koníček, pletení pomlázek se věnuji od patnácti let. Ve Vyškově jsem již po páté,“ říká a připravuje si proutky na další pomlázku.

O dvě patra výš se mísí vůně jidášů a rozehřátého vosku. A právě u jidášů se střídá nejvíce návštěvníků. Těsto, pečící papír i malá trouba. Vše je připraveno. „Z těsta můžeme uplést různé tvary, ale vždy by v tom tvaru měla být smyčka. Ta symbolizuje oběšení Jidáše po tom, co vyzradil Ježíše Krista,“ objasňuje symboliku tradičního velikonočního pečiva Petra Minářová z vyškovského muzea.

Konzervátorka Martina Holzerová učí děti a jejich maminky vyškrabávat kraslice. „Nejlépe je tento typ zdobení vidět na černé barvě. Vejce nejdříve obarvím tuší a potom vyškrabávám,“ popisuje. Pro menší děti je ale tato techniku přece jen trochu náročná. Více jim jde zdobení voskovým reliéfem. Vosk se rozehřívá v aroma lampách. Plamínky svíček a deštivé počasí za oknem připomínají spíš předvánoční čas, než příchod svátků jara.

Novinkou letošní Velikonoční dílny je výroba dekorativních kytiček technikou suchého plstění. V praxi to znamená, že lidé vezmou kousek vlny a speciální jehlou jí zapíchávají do tvaru květiny. „Vystavíme si ji někde, nebo si z ní chceš udělat brož a nosit jí na kabátě?“ ptá se matka dcery. „Chci ji nosit,“ odpovídá mladá slečna. Plstěné květiny zde tvoří i kluci.

BARBORA UHLOVÁ