Hned po pár krocích se začínají ozývat tóny žesťových nástrojů a na člověka dýchne atmosféra jako vystřižená ze stránek knihy o Velkém Gatsbym. Podobně jako ve slavném románu Francise Scotta Fitzgeralda se ze zámeckého parku ve Slavkově u Brna stává večírek tak velkolepý, že na něm člověk i zabloudí. Houpavému rytmu amerického swingu v podání kapely Marty‘s Henpecked Club se poddává i starší muž v bílém obleku mechanika. Jeho pohyby pod pódiem na nádvoří zámku by mu mohl závidět kdejaký mladík.

Kromě stylové hudby umocňují atmosféru i dobové oděvy některých z účastníků a návštěvníků. „Součástí programu je jak odborná soutěž, tak i cena elegance, díky níž můžeme ocenit nejen technické a historické přednosti aut, ale i osobitý styl posádky,“ vysvětluje ředitelka zámku Eva Oubělická. V davu lidí početnějším než je obyvatelstvo některých z nedalekých obcí tak může člověk potkat dámy v pestrých šatech a ladících kloboučcích a muže v perfektně střižených oblecích a naleštěných botách.

Hlavním důvodem pro návštěvu je dnes ale přeci jen přehlídka veteránů všech možných tvarů, stáří i barev. K vidění je tu opravdu vše. Na své si přijdou příznivci starých dobrých škodovek, tater nebo tříkolových velorexů ale i obdivovatelé zahraničních značek jako je Rolls-Royce, Lincoln nebo Dodge. Pohledy návštěvníků spolehlivě přitáhne i několik kuriozit. Mohou se pokochat replikou dosud nejstaršího známého parního motocyklu z roku 1868 nebo jednokolovým monocyklem. „Je to doslova svátek. Každé auto reprezentuje něco jiného. Je na nich vidět, že na nich lidé pracovali s s grácií a láskou. Pokud se o ně člověk dobře stará a pravidelně je promazává, vydrží věčně. Rádi sem jezdíme, je tu vždy co vidět. Jsem rád, že je veteránské hnutí na vzestupu,“ říká Jiří Janošek z Veteran Car Clubu Ostrava. Právě on je tím mechanikem, který se před chvílí oddával tanci pod pódiem. V jednom z jeho aut už se před lety projel i slavný běžec Usain Bolt.

Park připomíná malé městečko se svými stánky s občerstvením, uličkami s prodejci starožitností i pouličními umělci. K vidění je toho tolik, že není šance vše za jedno odpoledne prozkoumat. Zbraně, přilby německých vojáků z dob nacismu i monarchie, jelení parohy, mince, panenky, křišťálové lustry i plechové termosky. Na co si člověk vzpomene, to tu nejspíš někde mezi starými hodinami a nožíky na dopisy najde. Pro motoristy je tu k dispozici i burza součástek, kterých je tolik, že by se z nich snad stovka dalších aut dala na místě poskládat a ještě by zbylo na stroj času a atomovou bombu.

V uličkách tohoto uměle vytvořeného městečka se ozývá slovenština, němčina i angličtina. Výstava veteránů přilákala také návštěvníky ze všech možných koutů republiky. „Jsem tady poprvé a jsem nadšený. Líbí se mi, že sem chodí návštěvníci, kteří k autům mají nějaký vztah. Kolem nás je spousta historie, staré techniky. Je to úplně jiný svět,“ hodnotí akci Ivo Blokš, který sem přijel z Bohumína.