V těchto publikacích předchůdci dnešních autorů, studentů předmětu Sociologie venkova a krajiny, vyučovaného na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně drnovickým sociologem Pavlem Klvačem, zachycují prostředí obcí a domácí život obyvatel vesnic mikroregionu Drahanská vrchovina.

Poslední část této neformální trilogie se zaměřuje na život ve veřejném prostoru. To však ne ve formě občasných předvolebních mítinků či „obnovovaných tradic“ (ve skutečnosti spíše uměle zaváděných, jak ostatně trefně připomíná Pavel Klvač ve svém úvodním textu), ale na život všední, obyčejný, který by čtenář nejspíše při povrchním pohledu za život pospolitý ani neoznačil.

Pospolitost zde není vyjádřena jako prostá fyzická přítomnost skupiny lidí, ale jako fenomén, jehož projevy lze pozorovat i při absenci osob (například fotografie lavičky a mopedu na straně 14). Čtenáře tak autoři důmyslně vtáhli do zvláštní hry. Může sám testovat, zde v příslušné fotografii nalézá prvky komunitního života a své zjištění porovná s komentářem autorů obrázků.

Může souhlasit, vnitřně polemizovat, ale rozhodně nahlédne hlouběji než jen na povrch střípků mozaiky života jednoho regionu. Zobrazí se mu totiž i uvažování autorů fotografií – mladých lidí, sociologů i fotografů často spíše snahou než suchou akademickou odborností, kteří však asi právě proto vytvořili výpověď poutavou a povětšinou bystře trefnou.

Jak jinak ocenit přiléhavé označení svátku Dušiček za skutečné setkávání živých na hřbitově? Mládí a dobrá paměť rovněž asi autory i autorky vedlo k tomu, že neopomněli včlenit téma autobusové zastávky, jejíž pochybnou intimitu ocení nejeden „mladý návštěvník večerní zastávky“.

Publikace (a zejména celou trilogii) tedy považuji za přínosnou z více hledisek. Cizí čtenář se poučí jak o životě regionu, tak o myšlení studentů. Ovšem čtenář z vesnic v knize zobrazených nahlédne i to, jak se něj, jeho dům a obec dívá návštěvník, což může být jistě zajímavé zjištění.

Recenzent musí ocenit úsilí autorů fotografií i doprovodných textů a v minimálně stejné míře i práci editora, který uskutečnil výběr z mnohem většího počtu snímků. Kniha ve mně vyvolala rozpaky jen v jedné věci – zda-li není jak v úvodním slově, tak občas i v komentářích až příliš nostalgická a tesknící po tom, co „bylo“, když přitom dokládá, že toho „je“ stále dost.

Kniha Pospolitosti nikdy dosti mapuje život na Drahanské vrchovině.
Kniha Pospolitosti nikdy dosti mapuje život na Drahanské vrchovině. Foto přebal: DENÍK/Michal Sklenář

Slavnostní uvedení knihy se uskuteční jako součást doprovodného kulturního programu Ekologické pouti k bažině, která začíná právě tuto sobotu ve 13.30 hodin před obecním úřadem v Drnovicích.

Trilogie začala v roce 2006 publikací Kulisy venkovského života, která se zaměřila na předměty charakterizující život v obcích Drahanské vrchoviny.
O rok později vyšel druhý díl: fotografická kniha Na tom našem dvoře. Ta se věnuje fenoménu samozásobitelství, pěstitelství a chovatelství ve stejném venkovském prostředí.

Nyní logicky řadu uzavírá díl věnovaný mezilidským vztahům. Kniha se podle Klvače snaží zmapovat, zda ve venkovském prostředí Vyškovska stále funguje komunita, pospolitost a do jaké míry do něj už pronikl běžný městský stereotyp ve vzájemném chování.

ZBYNĚK ULČÁK