Některá díla, jako báseň Rytíř Smil od Jaroslava Vrchlického, kde se v každém druhém verši objevují ty nejtvrdší pornografické výrazy, je poměrně známá. Mnohým lidem je známý také sexuálně laděný Máchův deník.

Drmola se ale chystá odhalit i soukromí spisovatelů. Například nahlédne do dosud nepublikovaných erotických dopisů Boženy Němcové. V dnešní době se ví, že Němcová nežila jako světice. Ale přesto mnohé z nás listy z takzvaného zakázaného archivu překvapí.

„Nechávala se vydržovat tehdejšími boháči. Pak jim zaslala dopis, mimochodem psaný německy, kde podrobně rozebírala, co spolu prováděli a vydírala je,” nebere si servítky Drmola.

Odkud tyto překvapivé informace čerpal? „Přišel jsem k nim už před čtyřiceti lety, kdy jsem v rámci vysokoškolského studia navštívil Památník národního písemnictví. Bylo tam oddělení zakázaných materiálů. Jeho vedoucí si za dvě flašky rumu dal říct, a pustil mě dovnitř. Tenkrát stál půllitr třiatřicet korun, takže pro studenta, který měl sedmdesátikorunové stipendium, to byla oběť. Ale řekl jsem si, že taková příležitost už se nebude opakovat. A stálo to za to,” vzpomíná pedagog.

Dostal se tak i k erotickým kresbám. Jedním z jejich autorů byl třeba Mikoláš Aleš. „Leckteří moderní malíři, kteří neměli na zaplacení v hospodě, namalovali vrchnímu nějakou čuňačinku. Kromě erotiky se v oddělení nacházelo také mnoho politických materiálů. Zaujalo mě například, že Alois Jirásek byl značně pravičácky orientovaný,” vypráví Drmola.

V pořadu bude čerpat nejen ze „zakázaného archivu”, ale také z knih, které bývaly do revoluce vydávány jako soukromé, volně neprodejné tisky. „Po roce devadesát se už vydavatelé se sexem tak nepářou, takže vyšly mnohé velmi zajímavé paměti. Mimo jiné budu polemizovat s knihou Jana Bauera Klasikové v nedbalkách,” sděluje Drmola.

Ve své první besedě se zaměří na klasiky devatenáctého století Jána Kolára, Františka Palackého, Karla Hynka Máchu, Jana Nerudu, Boženu Němcovou, Karolínu Světlou, Josefa Mánese, Jaroslava Vrchlického, Julia Zeyera a Otokara Březinu. V dalších dvou besedách poodhalí tajemství autorů dvacátého století, například Vítězslava Nezvala, dvojice Voskovec a Werich, Jiřího Wolkera, Konstantina Biebla, Marie Majerové.

Arnošt Drmola je profesorem vyškovského gymnázia. Je autorem mnoha besed v Knihovně Karla Dvořáčka, zejména o populární hudbě. Literatuře se letos věnoval poprvé s pořadem o známém přírodovědci Geraldu Durellovi.

Jelikož beseda měla úspěch, rozhodla se knihovna v literárních pořadech pokračovat. A tentokrát rovnou na lechtivé téma, v němž Drmola prokáže, že spisovatelé, které dnes považujeme za klasiky, byli ve své době také jen lidé, s nimiž cloumaly jejich potřeby a vášně.