Stejně jako v prvotině Liliová hora tato žena zpracovává i v Osudu v poutech rezavých vlasů příběhy z našeho regionu. V současné době už Říhová pracuje na třetím titulu a dokonce sbírá podklady ke čtvrtému.

„Spisů s pověstmi z Hané je poskrovnu. Ráda bych tuto oblast zviditelnila. Knihy s námětem z Hané by měly tvořit řadu s názvem Krajinou vlčích máků. Měly by mít i sjednocující obal, jen barevně odlišený,“ říká Říhová.

První kniha s podtitulem Tajemné příběhy magického kraje pod horou liliovou vyšla v minulém roce a setkala se u čtenářů s velkým zájmem. Pro mnohé bylo překvapením, že známý kopec s kostelem svatého Martina v Lulči je ona tajemná lilová hora s magickým vlivem.

„Luleč se kdysi nazývala Lileč. A kopec svůj název získal pravděpodobně podle tiskárny bratří Habrovanských Lilečských, kteří se podepisovali In Monte Liliorum, tedy na hoře liliové,“ vysvětluje spisovatelka.

Druhé dílo, které se na trhu objeví začátkem září, je románově i historicky zpracovaný příběh života barona Václava Přepyského ze zámku v Ivanovicích na Hané, jenž žil v osmnáctém století a jeho manželky Charloty z Moravce.

„Baron s Charlotou byli manželé jediný den. Po tragédii se Přepyský zavřel do věže, kde setrval třicet let. Obklopil se astrologickými knihami, vědecky bádal o smyslu života,“ nastínila děj Říhová, která příběh pojala jako vykoupení jedné kletby. Snaží se tak očistit barona, který byl znám jako podivín.

Spisovatelka právě píše další knihu s pracovním názvem Fialky pro Karolínu. Jde o životní osudy majitele přádelen v Brně rytíře Julia Gomperze a jeho manželky, nadané zpěvačky Dvorního divadla ve Vídni Karolíny Gomperz-Bettelheim. Současně už Říhová shání podklady k dalším příběhům.

„Jsem rodačka z Ivanovic, a tak jsem se nyní zaměřila na mikroregion Ivanovická brána. Zrovna shromažďuji materiály o Orlovicích, hradu Orlově, kapli a rytířích,“ svěřuje se žena.

Své práce píše staromilsky ručně. „S technikou si moc netykám, práce mi na počítači přepisuje manžel,“ směje se Říhová, která ručnímu psaní přivykla i jako habrovanská kronikářka.

Celý život se věnovala pedagogice, učila děti v Habrovanech, psala rozhlasové příběhy, pracovala v redakci časopisu Komenský. Až v důchodu si splnila svůj sen a píše knihy ze své milované Hané.