Jakmile ochutnali povidlové koláčky, vydali se na prohlídku celého unikátního místy až třípatrového zámeckého podzemí. Setkali se s brusičem, katem, knězem a dalšími středověkými postavami.

„Moc se nám líbí, jak temné kamenné chodbičky osvětlují svíčky. Synek mě zase pobavil, jak hledal zazděného nepoctivého řezníka,“ směje se například návštěvnice Radana Zelíková, která do Slavkova přicestovala až ze Zlínska.

Kostýmovaní průvodci představili osobnosti spjaté se zámkem či městem a rozličné cechy. Na živo nechyběl třeba brusič či sklepmistr nalévající víno ze slavkovských vinohrádků. Figuríny zase představovaly komorníka, podkoního, služebné, kováře, rolníka. Další dokumentovaly styl oblékání jednotlivých společenských vrstev.

Těm návštěvníkům, kterým zima čišící z kamenných stěn způsobovala lehkou husí kůži, pak zamrazilo až do morku kostí v mučírně, kde kat předvedl různé dosti nepříjemné středověké praktiky používané při výsleších.

Teplo dýchlo na diváky teprve v závěru prohlídkové trasy při pohledu na světelné objekty z výstavy všestranné brněnské výtvarnice Marie Jiráskové.

Pekárnu společně s cisternou na vodu, lázní a výtahovou šachtou nalezli odborníci při historickém průzkumu budov. „Chtěli jsme si hlavně ověřit, zda tady dříve skutečně bývala komenda slavného řádu německých rytířů a renesanční zámek. Ukázalo se, že komenda skutečně vznikla někdy ve třináctém století. Řád ji pravděpodobně nechal postavit na bažinatém povrchu. Proto pak stavitelé terén neustále navyšovali. Místnosti, které byly ve středověku přízemím, jsou dnes nejnižším podlažím mimořádně rozlehlého třípatrového podzemí,“ vysvětluje pracovník zámku Petr Lukas.

Slavkovský zámek připravil v sobotu mimořádná lákadla, vhodná na celodenní výlet. Kromě oživených prohlídek zámeckého podzemí, klasických prohlídkových tras zámeckého interiéru, výstavních expozic, například modelů vláčků a historického školního vybavení, zahrála na nádvoří hudba. Hudecká skupina Donava zapěla převážně vojenské písně vztahující se právě ke Slavkovu u Brna a krajině tamního bojiště.

Stovky návštěvníků také o víkendu využily možnosti prohlédnout si jinak nepřístupný zámecký skleník. „Tomu hrozilo, že bude prodán, a proto jsme se rozhodli zkusit ho zpopularizovat. Přestože slouží převážně k přezimování rostlin na výzdobu zámeckých prostor a je teď v létě poloprázdný, jsou tu k vidění zajímavé rostliny, jako například olivy či papyrus,“ vysvětluje zámecký zahradník Miroslav Lstibůrek.

Dětem se podle něj nejvíc líbila ptačí voliéra a rybičky, Lstibůrek také zároveň zvědavým návštěvníkům ukázal francouzskou část zahrady a velký anglický park. Divákům zpestřilo program také několik nevěst a ženichů, kteří se brali v zámecké kapli nebo přímo v parku pod širým nebem.

Někteří návštěvníci, již si chtěli prohlédnout černou kuchyni, pak pobaveně zjistili, že se vlastně ocitli na svatební hostině. A tak vzali zavděk občerstvením u pokladny, které však mělo jeden velký nedostatek. Už ve tři hodiny odpoledne došlo pivo, což pro mnohé pány znamenalo ve třicetistupňovém vedru malou katastrofu.

A tak je aspoň manželky přinutily sáhnout znovu do portmonky, zaplatit devadesátikorunové vstupné a ochladit se v podzemí. Určitě nelitovali. Obrovský zájem o oživené prohlídky přiměl historické muzeum, aby je zopakovalo pětadvacátého srpna.

O doprovodný program se postará známý umělecký soubor Ondráš s pořadem „Z každého rožku trošku“.