Slavkovské náměstí halí tma. V ulicích panuje ticho přerušované jen vrněním motoru, když zrovna projíždí kolem auto. Zdá se, že obyvatelé Slavkova u Brna se už uhnízdili v pohodlí svých domovů a jen několik jedinců si užívá čerstvého večerního vzduchu. Vtom se ale z černého nočního hávu vynoří děsivé stvoření. Přes ulici přechází kostlivec. A za ním další. Směřují do společenského centra Bonaparte. Uvnitř je vítají bratři v triku, piráti, hippies a čtvero ročních období. Mach a Šebestová dlouho nezvedají telefon, ale nakonec se dostaví také. Zní to jako začátek románu z dílny jedenáctiletého fanouška popkultury, ale začíná tak oblíbená každoroční událost – Slavkovský Maškarák. Letos už počtvrté. „Předtím tu akce tohoto typu chyběly. Šibřinky, na jejichž tradici navazujeme, se konaly naposledy na začátku devadesátých let,“ vysvětluje okolnosti vzniku prvního ročníku jeden z bratrů organizátorů Jan Lysák.

Na pódiu už muzikanti zkoušejí své nástroje, když do sálu vejde osm prasátek v doprovodu dvou řezníků. Sedají si ke stolu a vykládají na stůl jitrnice a jelita a s chutí se do nich pouští. K vedlejšímu stolu si pak sedá skupina strakatých krav a jednoho býka. Na place se po sedmé hodině houfně množí podomácku vyrobené masky, z nichž některé jsou tak působivé, že by se za ně nemuseli stydět ani filmoví producenti. Navíc je prakticky nemožné v davu najít člověka bez kostýmu. „Nabídli jsme levnější vstupné těm, co přijdou s nějakou maskou. Zabralo to, protože dražší lístky si koupili jen asi dva lidé,“ říká druhý z bratrské dvojice Dominik Michálek.

Zaplněný sál dělá oběma pořadatelům radost. „Jsme rádi, že se to tak uchytilo. U nás se lidé nejvíc odvážou, protože se v maskách nestydí a tančí hned od začátku. A co se týče samotných masek, tak jsou čím dál originálnější. Dříve si je většina lidí půjčovala, dneska už si je vyrábí sami,“ doplňuje Lysák.

Svých rolí si dosyta užívají. O půl deváté se rozevírá opona a z ní vystupuje dvojice těchto pánů oblečená v blyštivých kostýmech a v obklopení tanečnic. Z reproduktorů se ozývají první tóny písničky Stayin' Alive od slavné skupiny Bee Gees a oba bratři svým energetickým tancem předvádějí návštěvníkům, jak by to mělo v příštích několika hodinách vypadat. Vystoupení završují svižným tancem na stolech přímo mezi nastoupenými maskami.

Následuje přehlídka kostýmů na červeném koberci, kde se postupně předvádí desítky vizuálně i pojetím velmi zajímavých postav. Z těch nejoriginálnějších stojí za zmínku společenská hra domino, facebook, čajová variace nebo hra kámen, nůžky, papír, teď. Z televizních obrazovek dorazily například postavy z populárního fantasy seriálu Hra o trůny i komiksový padouch Joker. Fanoušci historie se můžou pokochat pohledem na jeskynní muže, olympské bohy nebo četu římských legionářů, kteří v plné výzbroji převáží na nosítkách důležitou římskou dámu. „Jsem tu poprvé a zatím se dobře bavím. Myslím si, že máme jeden z nejlepších kostýmů, i když konkurence je tu velká,“ komentuje člen čety Petr Smísitel a pak se opět vrací do své role. „Jako zadní stráž nemusím tahat nosítka – jedna z výsad nás lepších bojovníků,“ vtipkuje.

O skvělou zábavu se stará živá kapela, která s davem lidí příkladně komunikuje. A když zrovna nejsou muzikanti na scéně, postarají se o rozptýlení různé pivní soutěže. Pořadatelé se můžou jen radovat z dobře naplánované akce, která uzavírá sezonu plesů v tom nejlepším duchu. Oživovat kulturní dění a narušovat stereotypy, jak se píše na webových stránkách jejich společnosti Hadica Production, hodlají ale i nadále. „Naším cílem je přinášet typ zábavy, která tu předtím nebyla. Pořádáme tak různé talk show a hospodské kvízy nebo karaoke,“ vysvětluje Lysák.

PETR KOUDELKA