Jaké jsou ve Finsku podmínky pro umělce? Uživíte se tam jen jako výtvarnice?
Pouze tvorbou ne. Žiji tam s přítelem, také je výtvarník. Peníze, které získáme uměním, jsou nárazové příjmy. A my potřebujeme mít i nějaký stálý, který je pro nás jistotou. Já pracuji na kozí biofarmě, která se nachází deset kilometrů od mého domu. Mám ale dobrého zaměstnavatele, a když se potřebuji věnovat umění, práci tam jednoduše přeruším.

Jak zvládáte třeba tamní počasí?
Tamní atmosféra je pro mne zajímavá, i když je ponurá.

Vyhovuje vám tedy pro tvorbu víc severská země než Česká republika?
Podnětné je pro mě každé místo, ve kterém se právě nacházím. Když jsem v Česku, ovlivňuje mě na sto procent právě toto prostředí. Když jsem byla v roce 2016 na tříměsíčním rezidenčním pobytu v německém Stuttgartu, vznikly zase úplně jiné práce. V tomto spatřuji i velký rozdíl mezi svou tvorbou a tvorbou mého dědečka a pradědečka, kteří se celý život systematicky věnovali urbanistickému mapování Vyškova a okolí. Já jsem schopná půl roku pracovat na jedné věci a za půl roku vytvořit něco, o čem by nikdo neřekl, že pochází ode mě. A teď se také věnuji krajině, což mě ještě donedávna neoslovovalo.

Nyní jste přijela do Vyškova, protože připravujete výstavu.
Bude se konat letos v květnu, půjde o společnou výstavu tří generací Kachlíků: pradědečka Josefa, dědečka Josefa a mě. Naše tvorba bude instalovaná ve hřbitovním kostele ve Vyškově a chtěla bych, aby byla mezigenerační komunikací. Chci jí oslovit bývalé žáky svého pradědečka, generaci našich rodičů i tu svoji. Přemýšlím také o komentované prohlídce a dalším doprovodném programu. Ráda bych také oslovila ty, kteří vlastní díla mých předků, jestli by je pro výstavu mohli zapůjčit. Chtěla bych se setkat i s Vyškovany, kteří si na pradědečka a dědečka pamatují, aby se podělili o vzpomínky nebo fotografie.

Budete je někde zveřejňovat?
K výstavě připravuji katalog, ve kterém plánuji udělat prostor pro vzpomínky pamětníků. Kontaktovat mě můžou na e-mailové adrese: bara_kachlikova@centrum.cz. Zároveň se chystám oslovit i vyškovské firmy, jestli by byly ochotné podílet se finančně na vzniku katalogu, protože to nebude zrovna levná záležitost. Tímto chci poděkovat nadaci Tři brány, která na něj přispěla deseti tisíci korunami.

CELÝ ROZHOVOR SI PŘEČTETE V TIŠTĚNÉM VYDÁNÍ VYŠKOVSKÝCH NOVIN, KTERÉ JSOU K DOSTÁNÍ NA STÁNCÍCH AŽ DO ČTVRTKA.