Nejlepší možnosti k vyjádření pocitů jí podle jejích slov poskytuje abstraktní malba. Inspiraci se snaží hledat všude kolem sebe. Na procházkách se synem nebo na dovolené u moře. „Barvy kombinuji podle momentálních pocitů. V každém obrazu, který namaluji, je příběh, i když se to na první pohled nemusí zdát. Někdy je to les, jindy zase abstraktní malba rodiny nebo třeba prales. Není to tak, že bych namalovala jen nějaké čáry bez smyslu, vždy je v tom ukryto něco víc a jsem ráda, když to pak majitelé v daném obraze najdou, a nevidím to tam jen já,“ komentuje žena, která pracuje v jazykové agentuře ve Vyškově.

Její obrazy už mohou obdivovat nejen její přátelé, ale i lidé, kteří ji osobně neznají. Mikulová má svoji první výstavu v Knihovně Karla Dvořáčka ve Vyškově. Bude k vidění až do konce dubna. „Byl to můj nápad, uspořádat výstavu. Chtěla jsem, aby moje obrazy viděla i široká veřejnost, a knihovna ve Vyškově je ten nejlepší prostor. Mám radost z toho, že se obrazy líbí,“ říká malířka, která malování bere stále jako koníček i přesto, že je po její tvorbě zvýšená poptávka.

Jestli by se chtěla v budoucnu malováním obrazů živit, zatím neví. Jak říká, je spokojená, jak to je, a čeká, co přijde. „Není to tak, že bych si stoupla k plátnu a hned něco namalovala a měla za půl hodiny hotovo. Trvá mi to a někdy to i předělávám, ale ten pocit, když maluji, je nepopsatelný,“ uzavírá malířka, která na letošní rok plánuje ještě jednu tematickou výstavu. Ta bude v říjnu v Turistickém informačním centru ve Vyškově.