Betlémy z papíru, ale také včelího vosku nebo dokonce perníku zaujmou návštěvníky Muzea Vyškovska. Pochází ze sbírky Libora Pištělky ze Švábenic, který je mezi lidmi na Vyškovsku známý jako iniciátor i kustod regionálních výstav.

Pištělka při výběru exponátů upřednostnil atraktivitu před tradicí. Zajistil tím výstavě pestrost, kterou zájemci ocení. Nechybí tak třeba nádražácký, národopisný či junácký betlém.

„Nechtěli jsme vystavovat třeba nejznámější třebíčský betlém, protože ho muzeum už ve Vyškově představilo dřív. Vybrali jsme spíš zajímavosti. Například dřevěný s velkými figurkami, který patří k těm dražším a díky své velikosti se hodí třeba do kostela,” řekl Libor Pištělka.

Osobně si váží prací Jiřího Škopka z Jaroměře a jeho dcery Markéty Škopkové. Díky přátelství s Pištělkou namaloval Škopek také vánoční pohlednici Švábenic s betlémskou hvězdou.

Pištělka je dlouholetým členem Českého sdružení přátel betlémů. S jejich systematickým sbíráním začal po roce 1989, kdy tradičních symboly Vánoc opět přišly do módy.

Těžištěm jeho sbírky jsou papírové vystřihovací betlémy nejrůznějších velikostí a podob, doplňované ale velkým počtem jesliček z jiných materiálů. „Papírové jesličky jsou samozřejmě nejdostupnější. Betlémy si navzájem vyměňujeme. Sháním je také po výstavách, například před týdnem jsem si opatřil tři v Praze,” vysvětlil Pištělka.

Poprvé betlémy vystavoval v roce 1991. Jak svou sbírku rozšiřoval, opakoval výstavy každé tři roky. Diváci ale vždy uviděli něco nového. Pištělkovy betlémy jsou žádané po celé republice jako součást mnoha vánočních výstav, objevily se například v Hodoníně nebo v Lipovci u Blanska.

Většinu těchto předmětů své sběratelské vášně Pištělka v současné době skladuje doma v krabicích. Návštěvníci Muzea Vyškovska tedy uvidí jen zlomek z jeho sbírky.

„Doufal jsem, že betlémy budou ve velkém sále. Do malého výstavního sálu se toho vešlo méně. Ale jestli se výstava bude líbit, třeba ji za dva či tři roky zase obnovíme,” doufá Pištělka.