Načerpat inspiraci pro své dobrodružné cesty mohou od konce tohoto týdne návštěvníci Muzea Vyškovska ve Vyškově. V malém výstavním sále v tamním prvním patře se totiž koná výstava fotografií z Orientu.

„Celá expozice má trošku složitější název. Jmenuje se totiž Alois Musil - Dílo a cesty - Putování Orientem, a vznikla na základě našich poměrně dlouhodobých kontaktů s orientalistou Pavlem Žďárským. K němu se postupem času přidali spolupracovníci z dalších institucí, včetně Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy,“ vysvětluje ředitel Muzea Vyškovska František Korvas.

S místy, po nichž se Alois Musil před sto lety pohyboval, má své bohaté zkušenosti také bývalý konzul v Sýrii Petr Přebinda. „Tak jako profesorovi Musilovi a dalším cestovatelům z tehdejší doby, ani nám se při cestách nevyhýbaly různé těžkosti. Ať už se to týká nemocí, počasí, pronásledování divokými psy či problémů z úřady,“ vyjmenovává diplomat.

Při srovnávání jednotlivých objektů navíc novodobí cestovatelé narazili na dva extrémy. „Jeden z nich je ten, že hledaný objekt už v podstatě neexistuje. To je i případ jedné z lokalit v Sýrii, která byla demontovaná a jejíž zdivo použila jedna ze syrských bezpečnostních složek pro výstavbu své utajené základny. Naopak například režim Sadáma Husajna v Iráku se tyto stavby zase snažil rekonstruovat a ony tím pádem přišly o svou původní hodnotu,“ upozorňuje autor některých vystavených fotografií.

Původní expozici soudobých snímků již měli možnost spatřit lidé na několika místech v republice. V současné podobě ji však organizátoři představují veřejnosti vůbec poprvé. „K řadě fotografií jsme totiž připojili původní snímky, které Musil pořizoval při svém pobytu v Orientu. Vše zároveň doplňují krátké ukázky z jeho děl,“ dodává František Korvas.

Okresní město by však pro tuto expozici rozhodně nemělo být konečnou. „Vzhledem k tomu, jak se rozvíjí spolupráce okruhu badatelů, mohla by se výstava dále přesunout například do pražského Náprstkova muzea. Kromě výstav a různých dalších doprovodných akcí následně plánujeme také vydání Musilovy monografie,“ naznačuje spoluautorka výstavy Martina Veselá ze Západočeské univerzity v Plzni.

To vše přitom souvisí s dlouhodobou snahou odborníků o zpracování databáze Musilovy pozůstalosti, jejíž části jsou stále rozesety po nejrůznějších institucích i soukromých osobách. „Našim cílem přitom je, aby ústředním bodem, kde se všechny tyto nitky budou scházet, bylo právě Muzeum Vyškovska,“ doplňuje Přebinda.