Expozice je výsledkem společné práce odborníků z vyškovského a boskovického muzea, ale i dalších institucí.

„S kolegou Skořepou, který připravil základní část expozice, jsme tento nápad dostali nezávisle na sobě. On se pustil do historické části, já jsem zase přispěl svým ekologickým mapováním,“ líčí okolnosti vzniku vyškovské části putovní výstavy přírodovědec Muzea Vyškovska Jan Buřival.

Cíl vzájemného spojení sil byl přitom podle autorů jasný. „Výstava se snažila zachytit celou přírodní lesní oblast Drahanská vrchovina, která je mnohem širší než Drahanská vrchovina zeměpisně. Ta je omezena asi tak Brnem, Vyškovem, Prostějovem, dejme tomu Jevíčkem a na západě Boskovicemi a Blanskem, kdežto Drahanská vrchovina jako přírodní lesní oblast sahá mnohem dále na sever, až po hrad Bouzov,“ vysvětluje Hynek Skořepa z Muzea Boskovicka.

A co jej tedy společně s kolegy přimělo dát celou expozici dohromady? „Zajímalo mě pátrat po tom, jak vypadaly lesy Drahanské vrchoviny v minulosti. Řekl bych, že mě to možná zajímá ještě více než to, jak vypadají dnes, i když to vše spolu úzce souvisí,“ upozorňuje autor.

Lidé tak nepřijdou ani o velmi zajímavá srovnání. „Snažil jsem se zaznamenal nebo spíše vytáhnout z historických pramenů to, jak se lesy vyvíjely. Když dneska člověk půjde do lesa, zjistí, že většina z nich v našem okolí jsou lesy smrkové. Nebylo tomu tak ale vždycky. V nižších polohách, tedy i v okolí Vyškova, byly původní lesy buď listnaté anebo smíšené, především s dubem, bukem a s jedlí. Původní smrčiny byly pouze na vysokých horách, třeba v Jeseníkách. Za posledních dvě stě let se tak lesy oproti minulosti výrazně proměnily,“ upozorňuje Skořepa.

Povídání o historii doplňují i praktické ukázky fauny i flóry ze současnosti. „Vše se vzájemně prolíná, hranice se tu hledají jen velmi těžce. Na výstavě se totiž samozřejmě podíleli ještě další lidé, a to lesníci, ochránci přírody, historikové, botanici. Lidé tu opravdu najdou změť všeho možného. A právě to, že se to tam všechno spojuje, je na lese to nejhezčí,“ uvažuje Skořepa.

Organizátorům výstavy se navíc podařilo dát dohromady i útlou knížečku s názvem Lesy Drahanské vrchoviny. „Knihu navíc oživují i vzpomínky dvou pamětníků, profesora Tesaře a boskovického rodáka Josefa Petra,“ dodává autor.