Pradědeček Josef Kachlík se proslavil kresbami zákoutí města Vyškova a okolních vesnic. Dědeček Josef Kachlík vystudoval uměleckou školu, učil kreslení, maloval pohledy. Tatínka Josefa Kachlíka umění neoslovilo, dnes je ředitelem vyškovského zooparku. Rodová umělecká linie ale pokračuje v dceři Barboře.

„Kreslení mě bavilo od malička. Začínala jsem v základní umělecké škole u Jiřího Homoly. Dnes studuji střední uměleckoprůmyslovou školu textilní v Brně,“ říká Barbora.

Na střední škole se naučila základy kresby. Teď hledá vlastní témata a svůj způsob vyjádření. „Narozdíl od praděda a dědy nemám sklony malovat město a přírodu. Také nepreferuji jejich realistický až dokumentární styl. Mnohem více pracuji s barvami. Jdu úplně jinou cestou,“ tvrdí Kachlíková.

Inspiruje se tím, co vidí kolem sebe. A klidně to může být i film. „Hodně mě zasáhlo rumunské drama nazvané Čtyři měsíce, tři týdny a dva dny o potratu nechtěného dítěte zasazené do sklonku vlády diktátora Ceausescua. Toto silné téma mě inspirovalo k vytvoření prací s tématikou embryí pro přijímací zkoušky,“ vysvětlila mladá malířka.

V květnu bude maturovat a své umělecké schopnosti by ráda dále rozvíjela. Ale zatím neměla štěstí a nedostala se na další uměleckou školu. „Nevzali mě na akademii výtvarných umění v Praze. Beru ale jako úspěch, že jsem byla mezi osmi nejlepšími. Z devadesáti přihlášených lidí vzali jen dva kluky, kteří se o přijetí pokoušeli už potřetí. Pravděpodobně půjdu na rok na jazykovou školu, a pak se zkusím přihlásit na vysokou uměleckoprůmyslovou školu v Praze,“ plánuje Kachlíková.

Své práce poprvé představuje veřejnosti, a to v Galerii v rohu ve vyškovské knihovně. Do maličké galerie se vešly jen čtyři malby mladé talentované malířky, a to zátiší a dva portréty. Po sérii fotografických výstav však budou malby Kachlíkové pro galerii oživením.