Je sobotní odpoledne a čtveřice hudebníků z Losinské lahvinky skutečně sedí u jednoho ze čtrnácti stolů rozmístěných ve stodole Hanáckého statku vyškovského zooparku. „Jsem za to rád, jsou to skvělí lidé z hor a už teď se jim u nás líbí, i když ještě nezazpívali ani tón,“ usmívá se Musil.

Spolu s Losinskou lahvinkou letos na akci zavítaly i další tři skupiny nováčků - Diplomatico Session, Umbella a Arnika. „Dnes bude zpívat a hrát rovná stovka muzikantů,“ podotýká Musil, kterého při tvorbě seznamu písní pro Ochranný svaz autorský čekalo příjemné překvapení. „Myslel jsem si, že při tom vyjdu ze seznamu z loňského roku. Ale máme sedmdesát písniček a opakovaly se pouze tři. Každý přichází pořád s něčím novým,“ chválí organizátor.

To už se ale první písně ujímá stůl Kantorů z Ivanovic. Jak přibližují, v celém svém repertoáru se vrací k loňskému stoletému výročí České republiky. Postupně svou první píseň představují všichni účastníci. Řada přichází i na vyškovské Šakaly. Uvádí se skladbou od kapely Olympic Já nejsem zlej. „Jsme zde podruhé, ale v plné sestavě poprvé. Když jsme se hlásili, byli už jsme, jak se říká, pod čarou, takže jsme rádi, že jsme se sem nakonec dostali. Akce se nám totiž moc líbí,“ hodnotí frontman kapely, která funguje už patnáct let, Pepa Čáp. Jak dodává, vedle převzaté tvorby si připravili i vlastní tvorbu.

S vlastní písní vystupuje i Losinská lahvinka. Jmenuje se stejně jako kapela. „Je to naše základní skladba takže ta dnes nemohla chybět. Zbytek našeho dnešního repertoáru pak tvoří netradiční české písničky. Hráváme je i v naší vinárně. Přidávají se k nám lidé a bývá to vždy úspěch. Skladby doplníme hrou na dvě kytary, pětistrunné banjo a vozembouch,“ přibližuje za skupinu Stanislav Lněnička.

Právě hra na vozembouch je pro něj prý ta největší záhada. „Láďu, který na něj hraje, nikdo nenahradí. To umí jen on,“ usmívá se Lněnička.

Původně měly všechny stoly odehrát pět písní. Jenže vzhledem k tomu, že je skupin o čtyři víc než loni, musí každá o jednu píseň svůj seznam skladeb zkrátit. Pro některé je to složitý úkol. „Už jsme se bavili, kterou vypustíme. Přestože už máme odehrané dvě, stále ještě nevíme,“ říká v polovině soutěže Čáp.

Je také nejvyšší čas začít přemýšlet, komu jeho stůl udělí svůj hlas, která skupina je podle nich nejlepší. „Sice jsem frontman, ale máme demokracii, takže budeme rozhodovat všichni. Nicméně já už své favority mám, líbí se stůl sboru Re-canto, který diriguje právě Aleš Musil a také stůl Diplomatic Session, mají rychlejší písničky, hráli kromě kytar i na klarinet,“ dodává Čáp.

Favority začíná hledat i návštěvnice Lenka Hrbková. Je z Brna, na akci ji pozvaly vyškovské kamarádky. „Přišly jsme podpořit jednu skupinu, ale vzhledem k tomu, že místní umělce neznám, budu si je muset ještě naposlouchat. Jsem zde chvíli, ale už nyní se mi akce moc líbí. Jen musíme najít místo, odkud bychom viděly a slyšely,“ rozhlíží se Hrbková.
Vítěz soutěže získá keramickou plaketu s houslemi a maketou stodoly z dílny keramika Jaromíra Kotisy. „Primárně ale akce není o cenách a o vítězství. Je o setkání, pohodě a o tom, aby se jednotlivé skupiny vzájemně podpořily,“ dodává ředitelka zooparku, který akci umožnil uspořádat, Dagmar Nepeřená.