Přelom října a listopadu je obdobím rozjímání a nostalgie, kdy lidé vzpomínají na své zemřelé. V Česku jsou tyto dny spojené s dušičkami, v severní Americe s Halloweenem a v latinskoamerických zemích slaví lidé takzvaný Día de los Muertos, neboli Den mrtvých.

Día de los Muertos má svůj původ v Mexiku a podle tamní mytologie jde o období, kdy se duše mrtvých vrací za svými rodinami. Ty jim staví oltáře, vzpomínají na ně a oslavují jejich životy. Pozůstalí si často vypráví vtipy a věří, že se jejich zemřelí smějí spolu s nimi. Tento mexický svátek je se svou pestrobarevnou výzdobou, maskami a květinovými oltáři velmi atraktivní a není proto divu, že jej lidé rádi napodobují i jinde na světě, byť často pouze v podobě tematicky laděných večírků.

Ještě silnější vliv má přímo v Česku Halloween. Z něj postupem času zbylo především pozlátko v podobě převleků a vyřezávaných dýní, komerční svátek, na jehož kořeny už zapomněli i samotní Američané. A s jeho sílícím vlivem sílí i hlasy odpůrců, kterým se nelíbí, že do Česka pronikají tradice, jež nejsou zdejší. Jako příklad lze uvést v posledních dnech hojně diskutované rozšlapání dýní v Kurdějově, které má na svědomí místní farář.

Je ale nutné nad cizími zvyklostmi ohrnovat nos? Představa radostné vzpomínky na život těch, kteří s námi již nejsou a vyprávění veselých příhod, které jsme s nimi zažili, přeci nezní tak špatně. Stejně jako vyřezávání dýní nebo výroba strašidelných kostýmů, které slouží především pro pobavení dětí a ozvláštnění pochmurných podzimních dní. A především pak ani jedno z toho neznamená, že lidé nepůjdou první listopadový týden zapálit svíčku na hroby těm, na které s láskou vzpomínají.