Není to tak dávno, kdy mě jeden známý požádal, abych hodila nějaký dopis do schránky jeho známému z Bučovic. Už si nevzpomenu, o jakou šlo ulici, ale dům jsem hledala pěkně dlouho. Naštěstí bylo pěkně, takže mi to moc nevadilo, alespoň jsem se pořádně prošla. Ale ani trochu nezávidím třeba méně zkušeným pošťákům, kteří se musí se spoustou dopisů trmácet za prudkého lijáku nebo při vánici a hledat správnou adresu. To musí být o nervy. A už vůbec nemluvím o nemocném člověku, který marně čeká na příjezd záchranky jenom pro to, že je jeho dům špatně očíslovaný. Věřím, že zmatky v číslech domů vůbec není lehké dát do pořádku. Určitě by v nich však takový chaos neměl zůstat navěky.