Začnu hned touto otázkou: Kdo jiný než ZOO, která přímo sousedí s tímto areálem, která je městskou příspěvkovou organizací a které v dnešní době další rozvojové plochy scházejí, by měl tento majetek spravovat? Všechny peníze, které se nám podaří získat ze zvýšených tržeb či ze získaných dotací, jsou investovány do rozvoje zooparku a tedy do rozšíření majetku našeho města.

Dávno také pominula doba, kdy bylo toto území periferií města. Dnes je zcela uzavřeno mezi nově vzniklou obchodní a průmyslovou zónu, kdy provoz jak osobních, tak i nákladních automobilů a davy turistů proudících do ZOO velmi znesnadňují jakýkoliv přesun jezdců a koní do dnes již poměrně vzdálené okolní krajiny.

Tím pádem zůstávají jezdci a koně vězni poměrně malé lokality takřka v centru města. V žádném případě se však nejedná o konkurenční boj mezi sdružením Piafa a zoologickou zahradou. Je zajisté v možnostech města nabídnout sdružení Piafa lokalitu atraktivnější a důstojnější pro jejich práci, které si já osobně a zajisté i ostatní zastupitelé a občané města velmi váží. Tímto způsobem by byl vyřešen stávající problém ne krátkodobě, ale dlouhodobě, řekl bych napořád. A protože jsme jako město schopni investovat nemalé finanční částky na podporu sportu a kultury, věřím tomu, že by se zajisté výrazná finanční podpora našla i pro sdružení Piafa.

Město Vyškov a jeho orgány by měly posoudit dvě předložené studie.

Termín řečený na posledním zastupitelstvu byl konec měsíce června, přestože jsme však již v půli měsíce července, radním nebyly záměry ani odborné posouzení doposud předloženy. Zoopark Vyškov předložil koncepci využití těchto ploch v únoru 2008, jelikož sdružení Piafa nepřistoupilo na podmínku danou městem Vyškovem na pouze částečné využití celé oblasti (dnešní plocha využívaná jako jízdárna by měla sloužit k pořádání kulturních akcí, festivalů, produkcí cirkusů a podobně) a nás dodatečně oslovil Ing. arch. Plášil a požádal nás o předložení naší koncepce. Od února byl jistě dostatek času na potřebné odborné diskuze.
A nyní již k námi předloženému záměru využití Cukrovarské ekonomie. V žádném případě se nejedná, jak řekl pan starosta, o zemědělské muzeum, kde se budou vystavovat traktory a kombajny.

Celý projekt využití Cukrovarské ekonomie je založen na spolupráci a společném využití celého objektu čtyřmi subjekty – Zooparkem Vyškov, Muzeem Vyškovska, SŠZZE a Domem dětí a mládeže Vyškov. Dle přiloženého urbanistického návrhu je zpracována myšlenka vybudování expozice hanáckého skanzenu s ukázkami ustájení dobytka a výroby a zpracování některých zemědělských produktů, způsobu života (vybavení kuchyně či světnice) a promítání filmů o dřívějším způsobu života a hospodaření na vesnici s porovnáním s dnešním stylem života a hospodaření (rozdíl v technice kůň, kráva – traktor, mlátička – kombajn) a podobně. Součástí by měly být i výstavní kryté plochy pro expozici starých hospodářských strojů a techniky, kterou má možnost Muzeum Vyškovska získat z depozitních sbírek.

Cílem je také využít mimořádnou návštěvnost ZOO k prezentaci a upozornění na Muzeum Vyškovska, jeho expozice a výstavy. V rámci společného projektu by muzeum zajistilo vybavení vnitřních a venkovních expozic a zajistilo v uvedeném objektu průvodcovskou činnost.

Dům dětí a mládeže by v rámci projektu fungoval se svojí jezdeckou školou a částečným využitím bývalých stájí Jezdeckého klubu školního statku, jednalo by se o maximálně šest koní. Vhodný výběh, volné plochy a činnost v jezdecké škole by prospěly také našim expozičním koním, kterých máme v současné době patnáct v omezených podmínkách.

Sedmiletá existence jezdecké školy ukázala, že o její činnost je velký zájem a že má v našem městě zajisté své společenské i výchovně vzdělávací místo. K provozování jezdeckého výcviku by byla využívána stávající krytá jízdárna a jízdárna venkovní, která by vznikla mezi areálem skanzenu a dětského hřiště v areálu Zooparku Vyškov.

Dům dětí a mládeže by se na provozování jezdecké školy podílel formou reálně vyčíslených nákladů umožňujících dostupnost tohoto sportu většině zájemců. Další spolupráce a společné užívání prostor by se odvíjelo v rámci chovatelských a muzejních kroužků provozovaných Domem dětí a mládeže.

V neposlední řadě nelze opominout naši velmi dobrou spolupráci se SŠZZE Vyškov, která samozřejmě do Vyškova historicky patří a která by bez možnosti zajištění odborných praxí v dosahu školy s velkou pravděpodobností v budoucnu zanikla. Proto již od roku 2006 probíhá k plné spokojenosti obou subjektů většina veškerých odborných praxí žáků této školy po celý rok právě v zooparku.

Rozšíření aktivit ZOO v nově získaném areálu by samozřejmě napomohlo přebudování částí starých stájí a výstavba nových výukových v areálu skanzenu k lepším možnostem pro studenty, kteří by se mohli v rámci praxí podílet i na jednotlivých ukázkách pro návštěvníky – například dojení, stříhání ovcí, výroba mléčných výrobků, ukázky funkčních starých zemědělských strojů (obzvláště vhodné pro obor agroturistika).

Horní část Cukrovarské ekonomie by všechny uvedené subjekty využívaly k společnému konání kulturních a společenských akcí, hudebních festivalů, hostujících cirkusů, dětských dnů, ukázek soudobé zemědělské techniky. V nynější době je z důvodu jak velké návštěvnosti, která činí dva až tři a půl tisíce návštěvníků denně, tak z nedostatečných prostorových možností konání těchto dříve velmi oblíbených akcí znemožněno.

Protože jsme si vědomi, že uskutečnění tohoto projektu by nebylo zajisté lacinou záležitostí, bude naší maximální snahou dosáhnout na finanční krytí z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Právě ve spojení čtyř poměrně známých a dobře fungujících organizací vidíme sílu na dosažení nemalé finanční částky, která by umožnila uskutečnění tohoto projektu s minimálním finančním zapojením města a jež by sloužila nejen k prospěchu místních obyvatel a jednotlivých podnikatelských aktivit, ale i k dalšímu rozvoji cestovního ruchu ve Vyškově.

Nyní je již pouze na rozhodnutí vedení města Vyškova, radních a zastupitelů a samozřejmě i s občanů města, ke které variantě se přikloní.

Znovu zdůrazňuji, že absolutní nutností ze strany města je jednání o odpovídajících prostorách a finanční pomoci sdružení Piafa. Je velmi nutné, aby k rozhodnutí došlo v co nejkratší době, a to kvůli čerpání peněz z Evropských fondů. Zájemců o ně je v rámci Jihomoravského kraje zajisté mnoho a určitě zde platí rčení „Kdo dřív přijde, ten dřív mele“.

Vůbec se nebráním další diskusi o dané problematice a ne jen o ní, ale i o dalším dění ve Vyškově. Nedoporučuji však již neosobně v tisku, ale s kýmkoliv a kdekoliv, hlavně však v přímém kontaktu.

Autor je ředitelem Zooparku Vyškov a zastupitelem města Vyškova

JOSEF KACHLÍK