Ve slavkovských alejích rostou více než stoleté kaštany a mnoho z nich je ve špatném stavu. „Každá alej má svou životnost. Co se týče starých stromů, je třeba postupovat případ od případu. Bohužel nelze předem říci, co spadne. Toto byl zrovna strom, který byl v lepší kondici než ostatní, takže to nikdo nečekal. Nefoukal ani žádný vítr,“ popsal událost ředitel slavkovských technických služeb Radoslav Lánský.

Vzácný brouk

Zámecké aleje a park se nachází v památkové zóně a stejně jako alej směrem na Křenovice patří do chráněných území Natura 2000, neboť v tam dutinách stromů našel své útočiště vzácný brouk páchník hnědý. „Starost o stromy a nakládání s nimi vyžaduje zvláštní postupy. Vyjadřují se k tomu lidé z kraje, památkáři a každý má na to svoje odborníky. My to také průběžně sledujeme a konzultujeme s odborníky, ale nemají na to jednotný názor,“ řekl Lánský. Na 10. května mají všichni zúčastnění domluvené jednání, na kterém současný stav projednají.

Podle Lánského je stav stromů v parku smutný. „Za dvacet let, co tu práci dělám, ty stromy postupně chřadnou. V posledních letech je ani chemicky neošetřujeme proti klíněnce. Děláme jen základní bezpečnostní prořez suchých větví, které hrozí pádem. Tedy jen tak, jak nám peníze dovolí,“ přiblížil Lánský péči o stromy.

Větev se ulomila ze stromu, který na první pohled vypadal bezvadně. „Stejně jako nedávno, kdy jsme při jiné příležitosti porazili jiný strom. Vůbec na to nevypadal, ale stav uvnitř byl katastrofální. Ani když si na to najmete speciální firmu, tak vám dopředu neřekne na sto procent, která větev zrovna spadne. Ten efekt prostě neodpovídá penězům, které si za to firmy účtují,“ potvrdil Lánského slova slavkovský místostarosta Jiří Doležel.

Naléhavosti situace jsou si na slavkovské radnici vědomi a chtějí co nejdřív najít řešení, aby se obyvatelé města i jeho návštěvníci mohli v aleji a parku cítit bezpečně. „Pro nás je silným partnerem právě ředitel Lánský, který stav stromů dlouhodobě sleduje, fotí, ale hlavně umí nasbírané materiály vyhodnotit. Přibývající roky to ovšem budou jen zhoršovat, roste síla větru a podloží je podmáčené,“ řekl Doležel.

Podmáčené podloží dělá starosti i řediteli Lánskému. „Od loňského roku je pod kopcem u křenovické aleje vysoká hladina spodní vody a vytvořila se tam laguna. Půda je tam strašně podmáčená. Bojím se každého silnějšího větru, vždyť stromy tam stojí hned u silnice,“ dodal ředitel.

Těžké řešení

Není ale zastáncem radikálních řešení. „Určitě nemá smysl pouštět se do akcí jako ve Valticích, kdy se všechno vymýtí, vysází znovu a padesát let se čeká, až stromy vyrostou. Navíc to vždy vyvolá velkou diskusi u lidí, kteří si nejsou jistí, co je dobře a co ne. V těchto situacích mám ale vždy před očima případ ze Zlína,“ uzavřel Lánský. Ve Zlíně před dvěma lety zabil padající strom dva školáky.

Lidé se proto bojí, aby padající větve někoho nezranily, ale uznávají, že se to na první pohled jen těžko odhadne. „To máte těžké, je to křehké dřevo. Nemá cenu kvůli tomu kácet celou alej. Od pohledu prostě nepoznáte, jak to vypadá a pak se to někdy stane. Směrem na Křenovice například stojí už od loňska voda a deset stromů už takhle zničila,“ podotkl Bedřich Maleček, který ve Slavkově bydlí.

ROMAN VOLEK