Předchozí
1 z 5
Další

Nový památník obětem srážky vlaku a autobusu z prosince 1950 na železničním přejezdu v Podivíně na Břeclavsku. K výročí ho odhalili představitelé Velkých Bílovic a Podivína.Zdroj: Deník / Přemysl Spěvák

Rychlík u Podivína rozpůlil autobus. Zemřelo čtyřiatřicet lidí

Projíždějící rychlík 21. prosince 1950 narazil na železničním přejezdu u Podivína na Břeclavsku do autobusu plného lidí. Autobus tehdy doslova přepůlil. Růžena Zapletalová z nedalekých Velkých Bílovic byla tehdy mezi šťastnými, nehodu přežila. „Létali jsme z autobusu až do drátů. Slyšela jsem, že když začal vlak brzdit, otevřela jedna žena okno a vyhodila své malé dítě v peřince do sněhu," zmínila žena.

Tragédie se stala vinou zkratu hradláře Eduarda Šukelta, který v tu dobu zvedal na přejezdu závory. Poté, co pustil nákladní soupravu, si neuvědomil, že se z opačného směru blíží rychlík jedoucí z Bratislavy. Hradlář za své pochybení dostal pět let za mřížemi, za tři zemřel ve vězení.

Představitelé Podivína a Velkých Bílovic k sedmdesátému výročí tragédie odhalí památník obětem neštěstí.

Ludvík Úlehla u pamětní desky, která připomíná železniční neštěstí z roku 1953.Zdroj: DENÍK/Lukáš Ivánek

Přes sto mrtvých na Štědrý den. Strojvůdce se posilnil vínem a usnul

Více než stovka lidských životů vyhasla při srážce dvou vlakových souprav na Štědrý den 1953 u Šakvic na Břeclavsku. Rychlík ve vysoké rychlosti narazil do stojícího osobního vlaku.

Viníkem nehody byl strojvůdce rychlíku, který se při vánoční směně posilnil vínem a usnul. „Čekali jsme před nádražím a najednou se to stalo. Obrovský náraz a pak tma,“ uvedl pamětník Vítězslav Kostrhoun.

Podle pamětníků bylo tehdy osmnáct stupňů pod nulou. „Nejvíce postiženy byly asi blízké Starovičky. V tehdejších médiích se o události nesmělo psát. Neexistuje žádná dobová fotografie, či kousek filmu,” uvedl Ladislav Valihrach, který se nehodou dlouhodobě zabýval.

Železniční neštěstí se stalo před padesáti lety na viaduktu u Řikonína.Zdroj: archiv časopisu Železničář

Vagony spadly z viaduktu. Nepřežilo jednatřicet lidí

Na viaduktu u Řikonína na Brněnsku se 11. prosince v roce 1970 nejprve srazila lokomotiva a nákladní vlak. Do vykolejených vagonů poté narazil ještě mezinárodní expres Pannonia.

Dva jeho vozy se zřítily z viaduktu dolů, zemřelo jednatřicet lidí. „Byla smůla, že nákladní vlak zastavil tak daleko a končil na mostě,“ řekl pamětník.

Hned druhý den přinesl zprávy o železničním neštěstí i dobový tisk. „K osmnácté hodině bylo z trosek vyproštěno zatím dvaatřicet mrtvých. Sedmnácti zraněným bylo poskytnuto lékařské ošetření v okolních nemocnicích. Vyprošťovací práce se ve večerních hodinách ještě dokončují,“ psalo tehdejší Rudé právo.

Ilustrační fotoZdroj: DENÍK/Tomáš Kubelka

Výhybkář nesprávně přehodil výhybku. Po prudkém nárazu zemřelo 24 lidí

Namísto průjezdu železniční stanicí v Zaječí na Břeclavsku naboural 9. září v roce 1928 rychlík do odstaveného nákladního vlaku. Za nehodu mohl výhybkář, který nesprávně přehodil výhybku.

Projíždějící rychlík měl mít postaven průjezd po první hlavní koleji. Výhybka, která byla chybou výhybkáře nesprávně postavena, poslala rychlík odbočkou na kolej číslo dvě. Ta byla sice volná, ale vzhledem k vysoké rychlosti projíždějícího rychlíku došlo na výhybce k jeho vykolejení a následné srážce se stojícím nákladním vlakem.

Vlak vykolejil v rychlosti asi šedesát kilometrů v hodině. Strojvedoucí rychlíku se nesnažil rychlost snížit, protože vjezdové návěstidlo nebylo závislé na poloze výhybky a nesignalizovalo tak vjezd do odbočky. Při prudkém nárazu zemřelo čtyřiadvacet lidí.

Vlakové nádraží Brno Židenice.Zdroj: Deník / Attila Racek

Přecházeli přes kolejiště ke svému vlaku, srazil je zpožděný rychlík. Zemřelo 18 lidí

Osmnáct lidí zemřelo, když na nádraží v brněnských Židenicích 18. září v roce 1941 přecházeli přes kolejiště, aby nastoupili do svého vlaku. Srazil je zpožděný rychlík, jehož příjezd do stanice nestihl výpravčí včas ohlásit.

Gestapo vyšetřovalo železničního zřízence Josefa Hájka a výpravčího Jaroslava Dvořáka, ovšem po 10 dnech je bez trestu propustilo, neboť lidé vstoupili do kolejiště na vlastní nebezpečí.