„Republikové medaile jsou tou největší odměnou, reprezentační dres neskutečným zážitkem,“ naznačuje trenér Jiří Hajzler kam sahají.

Které kategorie a halové výsledky vás potěšily nejvíce?
Jednoznačně výkony tréninkové skupiny našich nejlepších atletů, nyní dorostového a juniorského věku. Ti, díky svému nasazení a dlouhodobému postoji k tréninku nyní dosahují krásných výsledků v tak nekompromisním sportu, jakým atletika bezesporu je. Je radost s nimi pracovat. Odměnou jsou nám právě účasti na republikových šampionátech, kde se sem tam urodí i nějaká ta republiková medaile.

Můžete být konkrétnější?
V současnosti jsou jednoznačnými tahouny i děvčata - skvělá běžkyně, půlkařka Sabina Fiantová z Velešovic, vytrvalkyně a skvělá stýplařka Tereza Mazlová z Račic a tyčkařka Kateřina Čamlíková ze Slavkova u Brna, která i v době komplikované zlomeniny ruky dokázala soustavně trénovat a svoji tréninkovou píli zúročit návratem nejen do tyčkařského sektoru, ale také na halové republikové mistrovství. Tato děvčata se umístila ve druhé desítce republikového šampionátu. Skvěle je doplňují výborná překážkářka Adéla Provazníková z Drnovic, sprinterka Tereza Lusková a všestranná Denisa Gottvaldová, obě z Vyškova.

Kdo na sebe nejvíc upozornil mezi chlapci?
I mezi nimi máme skvělé individuality, já říkám „vrcholové lezce“. Jsou jimi sedmý mílař v České republice a již mezi muži Marek Kalous z Dědic. Dále vynikající vytrvalec, osmý na mistrovství ČR Jakub Bárek z Letonic. Mario Hajzler coby prvním rokem dorostenec byl osmý ve skoku o tyči. Jeho bratr Sebastian vybojoval šesté místo ve skoku o tyči mezi juniory. Vynikající sprinter-překážkář vyškovský Jakub Derka skončil ve druhé republikové desítce. Pavel Lenomar z Vyškova se i tentokrát probojoval na republikové mistrovství, což je samo o sobě jeho ocenění a velký úspěch. Mezi TOP sestavu zcela určitě patří i desátý tyčkař z republikového šampionátu mezi žáky Kryštof Vintera či bronzový žák z republikové „trojky“ Jan Koutný z Čehovic. Nesmírně si též vážím vystoupení našich kluků na mistrovství Moravy a Slezska ve vícebojích, kde sestava Filip Jašíček, Michal Derka, Tomáš Pleva, Matouš Černý, Mario Hajzler, Jakub Derka a Sebastian Hajzler nejenže přivezla medaile, ale fantastická byla ta cesta k nim. Opravdu moc hezký sportovní zážitek.

Kteří odchovanci AHA v zimě o sobě nechali slyšet?
Jsme rádi, že ve své atletické cestě pokračují, byť v jiných dresech. Nyní vesměs jako studenti sportovního gymnázia Ludvíka Daňka v Brně. Jsou to taktéž účastníci republikového šampionátu, půlkařka Eva Zabloudilová z Rousínova, vrhač Jan Pospíšil z Kozlan či medailisté, koulařka Eliška Zahradníčková, výškařka Michaela Horváthová a Jiří Osolsobě z Lulče, který se stal mistrem republiky ve vrhu koulí juniorů.

Jak v zimě trénujete, když na Vyškovsku není odpovídající hala?
Velká část věškeré přípravy se odehrává v halách či tělocvičnách. Zejména technické disciplíny jsou na těchto prostorách výrazně závislé. Realita je však taková, že v tělocvičnách trénují naše přípravky a v omezené míře žactvo. Na víc se nedostane. Zmíněná tréninková skupina trénuje celý rok venku, na stadionu. Jsme rádi alespoň za tréninkové osvětlení v době, kdy se brzy stmívá, za odhrnutí napadlého sněhu. Opět musím pochválit všechny členy tréninkové skupiny za to, že všechna úskalí a komplikace spojené se zimní přípravou již několik let zvládají a společnými silami a nasazením jdou za svými obdivuhodnými výsledky.

Lze čekat v tomto směru zlepšení?
Atletická hala není nejen na Vyškovsku, ale ani v Jihomoravském kraji! Atletickou halu v Ostravě beru jako dar či zázrak, který se Ostravákům podařilo realizovat třicet let po té, co spadla atletická nafukovačka v Hrabůvce. Cesty do Ostravy jsou tedy časté a nevěřím, že se další atletické haly dočkáme. Velká škoda. Ve Vyškově se hala za parkem, bohužel, také změnila od dob svého vzniku. Co bychom dnes dali za bývalé gymnastické zázemí, které beze zbytku nabízela, i ten tyčkařský šuplík v této hale kdysi býval…

Ovlivnila tréninkový proces současná státní omezení sportovní činnosti?
Omezení se dotýkají všech lidských činností. Tréninky u nejmladších atletů byly zastaveny, u starších atletů se snažíme trénovat na dálku, individuálně doma, v rámci možností. Jsme se svěřenci ve spojení. Přichází tak na řadu tréninkové prostředky, na které se běžně času nedostává.

Zatím jsme nehovořili o soutěžích družstev.
Soutěže družstev jsou kořením české atletiky. Mají své kouzlo, konečný výsledek je doslova kolektivním dílem. Ze soutěží družstev pak vyplouvají ti „vrcholoví lezci“ pro soutěže jednotlivců. V loňském roce jsme do soutěží přihlásili rekordní počet deseti družstev, od atletických přípravek až po ligové soutěže mužů a žen. Cíle by byly, „ale o těch se nemluví“, jak říkával Ivo Domanský. Každopádně bychom byli moc rádi, kdyby se v družstvu mužů po letech objevil jeho bývalý kapitán a letitými extraligovými zkušenostmi obohacený mílař Jiří Němeček. Mladí kluci na něho již dlouho čekají a teď by ta chvíle snad mohla přijít. K němu Jan Osolsobě v bývalé slávě a mohly by se dít věci…

Které soutěže budou vrcholy hlavní sezony a jaké výsledky v nich byste si přál?
Vrcholy sezony jsou jednoznačně mistrovské závody jednotlivců, všech kategorií. Tam již samotná účast je známkou kvality. Uspět zde není vůbec jednoduché a vyžaduje opravdu velkou oddanost královně sportu atletice.

Které nejvýznamnější soutěže budete sami pořádat?
V plánu jsou atletické závody a mítinky s velkou tradicí, jak pro atlety, tak pro širokou sportovní veřejnost. Za zmínku určitě stojí návrat Čokoládové tretry do Vyškova, ovšem původní termín 7. dubna byl zrušen a náhradní zatím není znám. Máme na stadionu pořádat soutěže družstev dospělých a žactva. Termínovka 2020 je známá, ovšem příroda to možná zařídí jinak. Navíc chystaná rekonstrukce hřiště na stadionu se pro nás stává další velkou komplikací a zrovna před stěžejními mistrovskými závody jednotlivců.

Co by jste chtěl vzkázat mladým, začínajícím atletům?
Ať jdou cílevědomě za svým sportovním snem. Máme spoustu šikovných trenérů, již od atletické školky a atletických přípravek. Ti položí sportovní základy, uvedou malého človíčka do jedinečného sportovního kolektivu a je již na každém jednotlivci, zda vše, co atletika nabízí využije či nikoliv. V atletice mají jedinečnou možnost najít tu svoji „parketu“, nabízí opravdu mnoho možností. Atletika je sport na celý život. Kdo tedy ještě nepřišel, je srdečně zván.