Jakým způsobem jste se dostala k běhání?
S během jsem začala asi ve třetí třídě, nebyl to přímo hladký běh, ale biatlon. Do biatlonu začala chodit moje sestřenice a zeptala se mě, jestli to nechci taky zkusit. Nějak jsem u toho zůstala. Moje mamka ještě jako juniorka taky dělala biatlon, takže genetika asi zafungovala. Zbyl nakonec běh.

Zkoušela jste i jiné atletické disciplíny?
Kromě toho biatlonu jsem v poslední době vyzkoušela čtyři sta metrů překážek, ale moc mě to nenadchlo. V budoucnu chci vyzkoušet triatlon.

Co vás na běhu fascinuje?
Během se člověk dokonale odreaguje, na soutěžích se seznámí s novými lidmi. Navíc pocit z výhry, z dobře odběhnutého závodu nebo osobního rekordu je výborný. V běhu se za nikoho neschováte, je to čistě o výkonu, váš čas a nikdo vás nemůže ošidit na nějakém hodnocení nebo bodech.

Dá se říci, že jste spíše běžkyně na dlouhé tratě nebo zkoušíte i sprint?
S trenérem se připravujeme spíše na dlouhé silniční závody. Moje nejoblíbenější dráhová trať je osm set metrů, ale ligových závodů je málo, takže si ji běhám spíše okrajově a střídám ji se čtyřstovkou nebo patnáctistovkou. Zkoušela jsem na oválu běžet i dlouhé závody, ale je to pro mě náročné, hlavně psychicky… počítám kola.

Jak vypadá vaše příprava na různé závody či soutěže?
Trénink mám šestkrát týdně, zhruba hodinu či dvě, to záleží na náročnosti tréninku. Příprava spočívá hlavně v běhání úseků různé délky a také dlouhých klusech, vyběhávání kopců. Důležité je i posilování. V létě se snažím zařadit kolo a plavání.

Kdo se vám trenérsky věnuje a jaký je to trenér?
Mým trenérem je Zdeněk Smutný. Je to velmi svérázný člověk, ale dá se s ním vyjít. Už jsem si na něho zvykla, připravujeme se spolu zhruba šest let a vím, co od něj můžu očekávat. Je přísný hlavně v tréninkových dávkách, ale já věřím, že kdo tento trénink jaksi „přežije“, dosáhne výborných výsledků.

Hlídáte si kvůli sportu nějak jídelníček?
Snažím se jíst zdravě, hodně zeleniny a ovoce, tmavé pečivo, cereálie, jogurty. Ale co si budeme povídat, vždycky se to neuhlídá. Navíc si ráda dám i nějaké to pivečko, což pochopitelně taky není moc dietní.

Jakých soutěží se pravidelně zúčastňujete?
Pravidelně běhám silniční závody, v současné době máme rozběhnutý Olomoucký pohár a vyškovské Dlouhé míle. Zasahuji také do soutěže druhé národní ligy žen. A výsledky? Když se zadaří, vyjde to i na bednu.

Máte nějaký oblíbený závod či trať?
Moje nejoblíbenější trať na dráze je osm set metrů. Je to rychlý závod, kde záleží i na taktice a pořadí se může měnit do posledních metrů. Každý už běží spíše silou vůle. Ze silničních závodů mám velmi blízký vztah k Rohálovské desítce, kde jsem běžela prvních deset kilometrů v životě.

Která délková trať vám nejvíce vyhovuje?
V tomhle nedělám rozdíl. Záleží spíše na konkrétním závodě a dni.Buď se mi běží dobře nebo špatně, na délce trati až tak nesejde.

Co je potřeba k tomu, aby člověk zvládl několikakilome­trovou trať?
Hlavně zdraví a pevnou vůli do tréninku. Pokud chcete dosáhnou špičkových výkonů, musíte taky zapracovat na technice běhu.

Pociťujete rozdíl, když máte běžet na stadionu či venku v terénu, nebo jste univerzál a povrch neřešíte?
Rozhodně, takové závody jsou úplně jiné. Na dráze bývám více nervózní, protože je tam všechno vidět. Navíc na silnici běží všichni dohromady, takže se nestává tak často, že nemáte s kým běžet.

close zoom_in Jak hodnotíte svůj výkon na nedávném vyškovském Mistrovství Moravy a Slezska?
S výkonem jsem nebyla příliš spokojená, přestože jsem si zaběhla osobák. Chtěla jsem běžet pod jedenáct minut a to mi nevyšlo. Asi to chtělo speciálnější a rychlejší trénink. Ale bylo fajn běžet na domácí půdě.

Máte zkušenosti i z celorepubli­kových mistrovství?
Ano, v loňském roce jsem se zúčastnila Mistrovství České republiky mužů a žen do dvaadvaceti let.

Účastnila jste se někdy nějakých závodů v zahraničí?
Ano, jezdili jsme na silniční závody do Rakouska. Byl to úplně jiný pocit. Nebyl rozdíl v organizaci nebo ve výkonech běžců na čele, ale běželo mnohem víc lidí rekreačně, pro radost. Pokud se v nějakém městě konaly závody, byla to událost a přišla spousta diváků, kteří vytvořili neskutečnou atmosféru.

Chystáte se v letním čase na nějaké závody?
V létě se budu věnovat spíše přípravě. Čekají mě nějaké závody Dlouhé míle a v září vrchol atletické sezóny, což je baráž o postup do první národní ligy. Tam bychom jako tým AHA Vyškov rády zase postoupily.

V AHA klubu je spousta výborných běžkyň, jaké vztahy mezi vámi panují?
To musím souhlasit. S holkama se moc nevidíme, spousta z nich trénuje individuálně nebo za AHA pouze hostuje. Ale vycházíme dobře, na závodech si fandíme a podporujeme se.

Jak to vypadá s vašimi běžeckými plány, čeho byste chtěla na tomto poli dosáhnout?
Prvořadé je pro mě studium, uvidíme, kolik zbyde času na trénink. Určitě bych si ještě chtěla vylepšit své osobní rekordy, například deset kilometrů chci stlačit pod čtyřicet minut.

Na který svůj výsledek jste nejvíce hrdá?
To je těžké…už vím. Na Rohálovské desítce jsem byla vyhlášená jako nejsympatičtější běžkyně. (směje se)