Příčin neúspěchu je jistě víc. Je nějaká hlavní?
Zaskočila nás nebývalá marodka. Celý podzim mužstvo fungovalo dobře, bohužel v zimní přípravě přišla zranění hráčů základní sestavy. To znamená, že jsme byli velmi omezení ve výběru hráčů do utkání. Nikdy to nebylo tak, že bychom mohli vybírat ze třiceti nebo aspoň pětadvaceti hráčů. Pokud jsme měli plnou soupisku, tak to bylo fajn, ale většinu utkání jsme odehráli v minimálním počtu s dvaadvaceti hráči.
Můžete být konkrétnější?
Zranili se Tomáš Kopřiva, David Brtníček, Mirko Zemanovič, to všechno hráči z první řady, a potom i Dan Němec. Ani jeden na jaře do hry nezasáhl. Navíc už v prvním utkání po pár minutách vypadl pro klíčové jarní zápasy David Jaroš. To znamená, že jsme hned od začátku řešili problémy s první řadou, s rojem, a projevovalo se to i v mlýnech. Ve většině utkání. K tomu se nabalilo dost dalších krátkodobějších zranění.
Přesto vám asi fanoušci vytknou, že i při těchto komplikacích mužstvo v play-off chybět nemělo…
Souhlasím. Rozhodly to dvě domácí utkání. Porážky s Tatrou a Pragou. S Pragovkou možná byla trošku smolná. K výhře chyběl jeden proměněný trestný kop a možná by nám nakonec stačila i remíza. Mnohem víc mě mrzí prohra s Tatrou, kde jsme hráli vyloženě moc špatně. Doteď jsem nepřišel na to, proč.
Nechyběla i kvalitní příprava na zápasy? V průběhu soutěže jste upozorňoval i na rezervy v tréninkovém procesu.
Obsahově byly zimní příprava a pak i tréninky určitě připraveny dobře. Využili jsme i renomovaných odborníků na fyzickou kondici Františka Langera a Petra Tataláka. Bohužel účast hráčů opravdu nebyla dobrá, a to nejen pro ta zranění. Ano, i tohle je podepsáno pod pátou příčkou.
Zhodnotíte výkony jednotlivců, ať už v pozitivním nebo záporném smyslu?
Výraznou postavou byl Jan Kučera, a to nejen v zápasech, ale šel příkladem i v přístupu k zápasům i tréninkům. Nic nemohu vytknout ani všem hráčům z první řady, kteří museli nastupovat za ty zraněné. Celkově, že by někdo vyloženě propadl, to určitě ne. Ale v některých chvílích, kdy se nedařilo, jakoby to hráči chtěli strhnout na sebe. Místo toho, aby hráli víc kolektivně a spolu, tak si mysleli, že to rozhodnou sami. Ale ono to nefungovalo. To nebyla cesta k úspěchu, protože vlastně přestali vnímat a plnit pokyny z lavičky.
Jak byste vyhodnotil svůj osobní podíl? Teď s odstupem času, udělal byste něco jinak?
Samozřejmě, vždycky je tam podíl trenéra, protože mužstvo funguje tak, jak je trenér připraví. A protože to nefungovalo podle našich představ, tak to jde i za mnou. To je bez debat. Jak jsem naznačil, v klíčových utkáních mně nejvíc vadilo, tak že hráči neplnili pokyny, které jsem jim dal. Sami se měnili na postech, jinak, než jsme byli domluvení. Prostě si utkání řídili sami a nedbali na to, co chtěl trenér. Tady možná ode mě bylo zapotřebí větší přísnosti a důslednosti ve vyžadování plnění těch pokynů.
Co může tato extraliga znamenat pro nejbližší budoucnost? Bude tento tým schopen bojovat o medaile, anebo má svůj vrchol za sebou?
Tým určitě je schopný hrát výš, než teď. Výkonnostně na to určitě mít bude, většina kluků je v optimálním věku kolem třicítky. Teď to nevyšlo z jiných, než výkonnostní důvodů. Po celkem vydařeném podzimu, kdy jsme do posledního utkání hráli o titul, přišlo nějaké sebeuspokojení. Navíc mužstvo dostalo pozitivní impuls příchodem Kučery. Bohužel hráči tomu trochu podlehli a mysleli si, že to půjde samo. Do toho přišla ta zranění. To znamená, že když si kluci uvědomí, o co jde a budou chtít hrát špičku, podřídí se tomu, tak ji určitě hrát můžou. I s tím vědomím, že jsou limitovaní počtem hráčů, protože ten kádr tady není široký a když se zraní pár klíčových borců, tak je to poznat. Ale pokud se to srovná v hlavách, tak se k medailovým plánům tým vrátit může a musí.
Jaký je nejbližší program, co očekáváte od letní přípravy? Přijdou pro podzim nějaké posily a co vás čeká na podzim?
Příští víkend 18. a 19. června proběhne u nás ve Vyškově mistrovství republiky v sedmičkách. Kluci se na to připravují, ale i tady platí, že nebudou kompletní, nebo v nejsilnější sestavě. Těch zranění, včetně nedoléčených, je tam pořád moc. K letní přípravě a případným posilám se nechci vyjadřovat, protože velmi silně zvažuju, že už opravdu u mužstva skončím. Na podzim se bude hrát pohárová soutěž, jejíž smysl pro mě není jednoduché pochopit…
Co vás vede k myšlence vyškovskou štaci uzavřít?
Pro mě otázka stojí tak, že chci stoprocentně vědět, jestli hráči mají chuť něčeho dosáhnout a zda jsou ochotní pro to něco udělat i obětovat. A oni mě o tom v tomto posledním půlroce moc nepřesvědčili. Já tedy nic na léto a podzim neplánuju. Na klubu jsem tuhle moji představu oznámil a dohodli jsme se, že se o tom co nejdříve pobavíme.
