Za řídítky motorky, kterou si připravují ve skromných podmínkách malé domácí dílničky ve Vicemilicích, sedí sedmnáctiletý Michal a balanc v zatáčkách mu pomáhá držet v sajdě jen o rok starší Libor. To, že zatím nedosáhli na přední umístění v prestižním seriálu vůbec neznamená, že by mezi zkušenými matadory byli outsidery. „Loni jsme skončili dvacátí, letos o jedno místo hůř. Bylo to tím, že jsme vynechali jeden závod, ve Stříbře, ale taky jsme několik závodů nedojeli pro zranění nebo technické problémy s motorkou. Ale ani jednadvacáté místo nepovažujeme za neúspěch,“ hodnotí sezonu mladý „pilot“ sajdy Michal.

Před sezonou chtěli sice být alespoň o pět příček výš, ale vzhledem k jejich věku, i skutečnosti, že v letošním seriálu bylo hodnoceno třiatřicet posádek, je jejich určitá spokojenost namístě.

Nejlepšího výsledku dosáhli na trati v Bělé u Jevíčka, kde dojeli šestí. „Tam jsme jeli poprvé. Nejlépe se nám jezdí v Březové a v Kramolíně. To jsou asi nejlepší tratě u nás. Je využitá příroda, skoky dolů, náročné výjezdy, sjezdy. Hodně dobré, rozhodně lepší než se motat někde na umělé trati,“ doplňuje Libor.

Právě trať, to je to, co se v Sadkárkros týmu Vícemilice skloňuje nejčastěji. Tedy především v souvislosti s tréninkovými možnostmi, které jsou velmi špatné. V okolí prostě potřebná trať není. „V sezoně trénujeme dvakrát týdně buď v Dubňanech nebo tady kousek od Bučovic, v Černčíně. Jenže ani jedna z těchto tratí není vhodná pro sajdkárkos. Potřebovali bychom trénovat na trati, která by byla široká a dlouhá. V Černčíně to strukturou není až tak špatné, ale trať je moc úzká a krátká. Je to spíš na takové pro rozhýbání, třeba nacvičení spolupráce s tandemistou tady je velmi omezené,“ naznačuje Libor.

Také ekonomickými možnostmi se bučovická posádka řadí ke „skromným“. „Rozpočet si pokrýváme hlavně z vlastních zdrojů a příspěvků od drobných sponzorů a samozřejmě bychom přivítali dobrého partnera,“ konstatoval muž v pozadí, Michalův tatínek, Jan Křetínský. Tým má k dispozici jen jednu motorku. Letos jezdili na KTM 560, pro příští sezonu mají v plánu ji vyměnit za stroj MDA 750. Sportovní cíle ovšem zůstanou podobné jako letos. „Pořád se ještě musíme učit, takže pokud bychom se posunuli o těch pět šest míst výš, nebo ještě blíž k první desítce, bylo by to vynikající,“ přeje si Libor, který si z jedné z loňských havárií odnesl těžké zranění, ze kterého se pořád ještě zotavuje. „Měl jsem zlomený obratel na páteři, ale teď už je to vcelku dobré. Závodit rozhodně nepřestanu,“ dodal odhodlaně.

Sajdkárkros má v Bučovicích bohatou tradici a Michal s Liborem by rádi navázali na časy, kdy bučovické posádky Horáček – Hanák, Konečný – Šustr nebo bratři Haluzovi atakovaly medailové pozice a na trati v Hájku se jezdilo o body do šampionátu. Trať asi hned tak obnovena nebude, ale atak lepších pozic nereálný není. „Klasického trenéra nemáme, ale samozřejmě se radíme se zkušenějšími závodníky. Občas si zatrénujeme třeba i Radkem Konečným, který se k závodění vrátil po patnácti letech. To je opravdu o něčem jiném a každá jeho rada je pro nás opravdu cenná a velmi si jich vážíme,“ unisono ubezpečují oba mladí závodníci.

Sajdrárkros tým Vicemilice
MM ČR: 21. místo
Řidič: Michal Křetínský
Tandem: Libor Lefner
Vedoucí týmu: Radka Lefnerová
Mechanici: Miroslav Fridrich, Jan Soldán