Jaký pocit s krátkým časovým odstupem ve vás převažuje při pohledu na konečnou tabulku?

Dost nepříjemný. Být pátý ze šesti je špatná vizitka. Vůbec se nám nepodařilo naplnit naše předsezonní cíle. Mrzí mě to vůči našim divákům a sponzorům, ale sportovní život jde dál, tak snad bude příští rok úspěšnější.

Cíl byl bojovat o první místo. Lze stručně vyjádřit hlavní důvody, proč se to nepodařilo?

Ano, před sezonou jsme si cíl první místo stanovili a stojím si za tím, že nebyl důvod mít menší ambice. Tým mimo dlouhodobě zraněného Sebastiana Pally nikdo neopustil a naopak se podařilo výrazně posílit. Ovšem papírové předpoklady jsou jedna věc a realita na hřišti druhá. Hlavní důvody bych viděl v uspokojení se hráčů, mnohem menší zodpovědnosti. Jednoduše kluci do toho nebyli tak zapálení, jak by měli být. Pak vznikaly problémy zbytečně a kabina přestala správně fungovat.

Troufnete si odhadnout vlastní podíl?

Ten mám, a velký. Když kluci neplnili co jsem chtěl, byl jsem podrážděný a nebyl zrovna nejpříjemnější. A to nedělalo dobrou krev. Takže chyba je na obou stranách. Bohužel, nebo prostě tak to je, já bych chtěl úplně jiný přístup a pracovat s ambiciózními hráči, pro které bude 1. liga hlavní sportovní motivací a ne jen nějaký doplněk. Podle toho, jak pracovali po celou naši společnou první sezonu, jsem si myslel, že budou makat ještě víc a že finanční motivace to ještě umocní. Ale to se, bohužel, nestalo.

Jak daleko bylo ke splnění cíle? Podle všech výsledků se nezdá, že by soupeři byli nějak výrazně lepší.

Ano, když se to tak vezme, tak to opravdu zase tak daleko nebylo. Zápasy byly vyrovnané a stačilo dvakrát vyhrát místo třeba prohry o gól a mohlo to vypadat úplně jinak. Ale to jsou kdyby. Prostě jsme to pokazili a nemá smysl se na něco vymlouvat. Soupeři ale herně rozhodně lepší nebyli. Rozhodlo právě nastavení v hlavách, a tam jsme letos výrazně zaostávali.

V závěrečném utkání II. ligy futsalisté Amoru Kloboučky Vyškov přestříleli SKUP Olomouc divokým skóre 13:7.
Amor oslabeného vítěze druhé ligy nešetřil. Olomouci nadělil třináct gólů

Je alespoň něco, za co byste své svěřence pochválil? Byli třeba hráči, kteří splnili vaše předpoklady? Co naopak vás nejvíce štvalo?

Určitě v září a říjnu se to rozjíždělo slibně. Tam to klapalo, až na výkon v první půlce na Baníku, velmi dobře. Především tréninky v září měly kvalitu a kluci vypadali dobře. Nevím, co pak stálo za tak velkou proměnou. Asi ty ne moc dobré výsledky, protože jinak si to nedovedu vysvětlit. Ten propad byl šílený. Přece nemůžeme po pár nezdarech přestat fungovat a dělat si co chceme. Ještě bych je mohl pochválit, až na únor, za celkem slušnou účast na trénincích, protože vím, jak těžké to pro ně je kombinovat osobní život, fotbal a futsal. Co mě štvalo nejvíce, jsem již zmínil, ale těch věcí je mnohem více a všechny tu zmiňovat nemá smysl. Bohužel se nevytvořila žádná osa týmu. Ti, co to měli táhnout, byli většinu sezony mimo formu. Pokud bych tedy měl zmínit někoho, kdo mi dělal radost, tak naši tři brankáři Josef Buriánek, Marek Vrba a Tadeáš Tesáček. A v poli si až na výjimky splnili své Lukáš Obruča a Milan Ševčík.

Co z této sezony vyplývá pro tu nadcházející? Tahle otázka je asi předčasná, ale zůstane Amor u snahy postupit do I. ligy?

Základ je brát vše naplno a být do toho zapálený. Pak se můžeme někam posunout. Bez toho to bude jen stagnování a zbytečná ztráta času a peněz pro klub. Po schůzce s vedením, která bude v nejbližší době, si vyjasníme, co dál. Pokud se rozhodneme pokračovat, tak musím sestavit nový tým, který bude mít opět chuť pracovat a bude respektovat mě a zájmy klubu. Tvrdím již dlouho, že hrát druhou ligu bez motivace jít do první nemá smysl. Ta soutěž je v tomto směru nejhorší. Je to prostě drahá záležitost na to, hrát si to jen tak, hlavně nesestoupit a bavit se tím. To se můžeme za mnohem méně bavit v divizi. U první ligy je to něco jiného. Tam je to sice ještě dražší, ale jsou tam faktory, které už dávají smysl ji hrát. Nejlepší hráči z celé republiky, televizní utkání, možnost se ukázat a dostat se do profesionálního týmu, větší šance získat další sponzory pro klub a další a další věci.

Už v průběhu soutěže jste naznačil, že může dojít ke změně, či doplnění na postu trenéra…

Pokud mě prezident klubu nevyhodí (smích) tak zůstanu a ještě jednou to zkusím sestavit a nastartovat. Měl jsem plán s jedním brazilským trenérem, který s námi absolvoval tři tréninky, že by tu práci dělal se mnou,. Jenže nevypadá to dobře ohledně administrativních záležitostí s jeho přesunem k nám. Takže to moc růžově nevidím. Uvidíme, jak se to vyvrbí… Rád bych ale někoho sehnal, protože táhnout to sám není lehké a hlavně to není ani optimální. Ale dovolte, když jste se ptal na pozitiva sezony, abych na závěr chci moc poděkovat našim fanouškům a sponzorům a všem lidem, kteří se o náš klub starají, nebo se kolem něj pohybují. To je pozitivum. Moc bych si přál, aby nás nadále podporovali a já bych jim chtěl slíbit, že od října od Amoru uvidí lepší futsal než letos!