Klasický systém dva body za výhru a jeden za porážku nahradil tzv. italský (viz infoblok). Díky němu Bučovičtí vyhráli soutěž se zdrcujícím jednadvacetibodovým náskokem. „Ale dlouho jsme se dívali na záda Palkovicím, na což jsme nebyli zvyklí," říká trenér a manažer bučovických sokolů Zbyněk Čížek.

Co ještě bylo jiné než loni?

Spousta věcí. Například u nás se dost obměnil kádr, přišli mladí hráči. Jasně se ukázalo, že velkým přínosem byl příchod Petra Nezdařila. S ním přišel velký potenciál, navíc je to Bučovák, srdcař. Důležitý byl i příchod dalších výrazných osobností. My jsme získali Martina Hrocha, ale podobně kádr doplnily i Palkovice. První půlku sezony s nimi hrál Přemek Kubala. S vynikajícími Plichtou, Hanákem a Ledvoněm nám vytvořili opravdu silnou konkurenci. A hlavně tato sezona pro nás byla jiná v jedné zásadní věci. V úvodu jsme prohráli 2:3 v Drásově a v podstatě osm kol jsme se dívali Palkovicím na záda, na to jsme nebyli zvyklí a přiznávám, že už jsme z toho byli i trochu nervózní.

Ale Palkovice jste posléze poměrně hladce přehráli.

Důležité byly první zápasy u nich. Věděli jsme, že se musíme speciálně připravit, a to jsme i udělali. Nabízelo se, že tyto zápasy nerozhodnou jen o změně ve vedení druhé ligy, ale zřejmě i o průběhu celé další soutěže, protože Palkovice posílením taky ostatním výkonnostně utekly. Na jejich palubovce jsme sice hráli bez Hrocha, ale zápasy jsme zvládli. Potvrdilo se, že na těžké soupeře se umíme soustředit, motivovat. Po výhrách 3:1 a 3:0 jsme navíc už po tomto dvoukole utekli o pár bodů. Tím byl skutečně určený ráz celé další sezony.

Roli tedy hrálo italské bodování. Jak byste je vyhodnotil?

Jednoznačně kladně, soutěži to určitě prospělo, hraje se o každý set. Je spravedlivější, i když některá mužstva na tom prodělala. Třeba Holubice mají na pátém místě o tři výhry víc než čtvrtý Drásov. Ale celkově je to posun k lepšímu.

Jak velký je tedy rozdíl mezi vámi a Palkovicemi? Asi vás mohou porazit, ale kdy vás mohou začít porážet?

To první se nám stalo v Drásově a v Morávce. Zatím je to tak, že Palkovice nás mohou začít porážet tehdy, když budou kompletní a bude jim extrémně vycházet servis. A musí na maximum zvládnout i ostatní herní činnosti. Ale to platí obecně i pro ostatní družstva, protože ve druhé lize už vyloženě slabší týmy nejsou. Jenže není jednoduché na sto procent, nebo na sto a něco, odehrát celé utkání, nebo dokonce dvojutkání. To se ukázalo třeba v odvetách s Palkovicemi u nás. Místy nás dokázaly zatlačit servisem. Měli jsme tak problémy s přihrávkou, ale celkově to nestačilo a vyhráli jsme docela hladce. Ale určitě musím zdůraznit jednu věc. Jsem přesvědčený o tom, že Bučovice, Palkovice i Drásov svou úrovní patří do první ligy. Bez debaty.

Nahráváte na otázku. Na podzim jste rozjel akci reorganizace první ligy a zpočátku jste byl docela optimistický. V jaké fázi je jednání nyní?

Především chci zopakovat, že první i druhá liga změnu potřebují. To jsou fakta. Český volejbal tímto současným systémem trpí. Věřím tomu, že realizací mého návrhu by kvalita šla jednoznačně nahoru. Máte pravdu, že jsem byl optimista, ale teď se bohužel jednoznačně ukázalo, že kluby první ligy tak razantní změnu, tedy hrát dva zápasy v jednom dnu a rozdělit se na Čechy a Moravu, přijmout nechtějí. Pro nás bude velmi těžké, až nereálné, to změnit. Vedení svazu by se mělo zamyslet nad tím, že extraliga nemůže být dvanáctičlenná, že první liga musí mít možnost postupovat do extraligy a druhá do první ligy. To se neděje.

Připomeňte, co jste navrhoval?

Především hrát v jednom hracím dnu, tedy bez přejezdů třeba půl republiky. Rozšířit první ligu na dvacet družstev do dvou skupin české a moravské, přičemž v české by klidně mohlo být víc družstev. Jak jsem již řekl, tohle je shoda klubů druhé ligy, prvoligové jsou proti.

Z vaší odpovědi vyplývá, že ani letos tedy nebudete hrát kvalifikaci o postup do první ligy.

Nemělo by to smysl, a dokonce si myslím, že se ani žádná baráž hrát nebude.

Vraťme se do Bučovic. V posledních letech k vám vždy přišla jedna velká ryba, velké jméno, jako Pavlík, Hroch. Mohou se vaši fandové těšit, že tak to bude i pro příští sezonu?

Na odpověď je teď, krátce po sezoně, ještě brzo, ale obecně mohu potvrdit, že je řada velice dobrých hráčů, kteří by u nás chtěli působit. Vědí, že Bučovicích, ať je to jak chce a spoustě lidem ať to třeba nevoní, u nás najdou fungující organizaci s perfektním zázemím a špičkovým kádrem. My si musíme uvnitř klubu sednout a říct si, co bude a nebude. Pokud bychom v budoucnu chtěli hrát první ligu, a to chceme, pak by určitě bylo potřeba kádr posílit. Na druhou stranu je vidět i to, že kluci tady tvoří dobou partu, kloubí se tady zdravé mládí se střední generací a tou velkou zkušeností. Určitě budeme pracovat i na tom, aby se i někteří naši další odchovanci, kteří teď hrají jinde, v budoucnosti do Bučovic vrátili.

Kteří?

Své nejlepší mladíky pouštíme výš. Důkazem toho je třeba Radovan Dítě, který se přes juniory dostal do širšího výběru extraligového Brna. Přeju mu, ať se tam uchytí. Pokud ne, u nás má dveře otevřené, dokonce s námi jednou týdně trénuje. Za Litovel hraje blokař Aleš Piňos, ale těch jmen je víc. Určitě tedy budeme přivádět kvalitu, ale hledíme i na to, aby sem noví hráči zapadli i povahově.

II. liga mužů, skupina C

Čelo konečné tabulky:

1. Bučovice 36 34 2 106:11 104
2. Palkovice 36 29 7 92:42 83
3. Hlučín 35 21 14 73:59 61
4. Drásov 35 16 19 74:69 55
5. Holubice 36 19 17 66:64 53

Italské bodování: za výhry 3:0 a 3:1 získává vítěz tři body, poražený žádný, za výhru 3:2 bere vítěz dva body a poražený jeden.