Máte představu, čím jste veřejnost zaujal, že vás fanoušci zvolili sportovním sympaťákem?
Přiznávám se, že vůbec netuším, ale samozřejmě z toho mám obrovskou radost. Opravdu mě překvapilo, že si mě takhle někdo všímá, ale vůbec nemám ponětí, čím jsem jim padl do oka.

Možná, že to byly hlavně hlasy vašich fanynek.
To si někdo může domýšlet. A jestli je to tak, tak se také nemůžu zlobit. (úsměv)

Vezměme to trochu vážněji. Jste spokojený se svými výsledky v roce 2017?
U mě to byl takový zvláštní rok, sezona. Prakticky jsem se po roce a půl vracel ke sportu. Takže jsem si chtěl dokázat, že ještě můžu skočit dva metry. A to se mně podařilo hned na prvních závodech. Takže de facto jsem měl splněno. Pak byla výkonnost víceméně podobná. Byl jsem rád za desáté místo na halovém mistrovství republiky a v létě i za jedenácté. Co bych vyzvedl, tak určitě starty v extralize družstev za Hvězdu Pardubice. To byla skvělá škola, možnost zazávodit si mezi českou elitou. Toho si cením asi nejvíc. Že jsem mohl startovat po boku těch opravdu hodně dobrých skokanů.

Kolik bodů jste Hvězdě připsal?
Dvě osmá a jedno deváté místo, takže nějaké body to byly. Povedlo se mně bodovat v každém kole. Za to jsem taky strašně rád, že když mně dali tuto šanci, že jsem to nějakým bodovým příjmem vrátil.

Tomáš Fišer.

V Pardubicích jste byl výškařskou jedničkou?
Byl jsem dvojkou za Matyášem Daleckým. Ten vítězil, já přidával menší, ale dobré body. Naše disciplína byla pro družstvo hodně silná. Samozřejmě hlavně zásluhou Matyáše, ale jak jsem řekl, i moje body se hodily.

Ve Hvězdě zároveň s vámi hostoval i mnohem zkušenější Vyškovan, mílař Jiří Němeček. Byla to výhoda?
Určitě mně pomohl. Už tím, že mě do družstva uvedl. Dal mně také nějaké reference, za kým zajít, pokud bych se chtěl na něco zeptat, nebo kdybych něco potřeboval. Na závodech jsme taky byli dost často spolu. Bylo moc fajn mít tam kamaráda a bývalého učitele k tomu.

Co bylo důvodem vámi zmíněného přerušení kariéry? Ví se, že dost často vás provázela zranění, a to zrovna v důležitých momentech pro případný posun ve výkonnosti.
Důvodů toho posledního přerušení bylo víc. Nějaké osobní rozhodnutí, ale do jisté míry mě limitovalo i to zranění. Ano, ta zranění mě brzdila. Většinou to byla ta dlouhodobější, která mě vyřadila třeba i na dvě sezony. Když jsem přecházel do dospělých, měl jsem zraněné koleno a natáhlo se to na půl druhého roku. Takže potom to taky nějakou dobu trvá, než se člověk dostane zase do toho správného rytmu. Ani teď zdraví není takové, jak bych chtěl. Na tréninku si musím spoustu věcí hlídat nebo je korigovat, abych zranění předešel. Ale s tím se člověk už tak nějak naučí zacházet.

Budete v Pardubicích hostovat i letos? Nebo je v tom dokonce nějaký cílový záměr, třeba přestup?
Hostování je vždycky na půl roku a řešíme to vždycky po halové sezoně. Takže teď to bude možná na pořadu. Záleží to na výkonnosti. Když ji budu mít, bude i zájem. Uvidíme. A případný přestup? Tak dalece to zatím naplánované není. Pokud by byla dobrá výkonnost, tak by se o něčem takovém možná dalo uvažovat, ale zatím k tomu ještě pár centimetrů chybí…

Která sezona byla vaše nejlepší?
Pokud budeme brát v úvahu i mládežnické kategorie, pak to byl určitě rok 2011, kdy jsem sbíral medaile jak z venkovních republik, tak z halových, a nejen za sebe, ale i se štafetou. Podařilo se mně poprvé dostat do české reprezentace. Pak třeba i rok 2014, kdy jsem skočil v hale osobní rekord, který platí dodnes. Celá tehdejší halová sezona byla vynikající.

Jakou hodnotu tedy má váš osobák a kdy se posune výš?
207 centimetrů. Tehdy mně bylo sedmnáct, a tak jsem si říkal, že to bude dobré. Nebylo, přišla zranění. Zlepšení si samozřejmě přeju, ale tohle ve sportu konkrétně naplánovat nejde.

Je váš návrat pod laťku definitivní? Jaké mety chcete zdolat letos?
Pokud budu v Pardubicích, chtěl bych být platným členem družstva. Co se týká osobních ambicí, tak v létě bych se chtěl pohybovat v okolí těch dvou metrů případně nad nimi. Na co bych chtěl speciálně zacílit, tak na mistrovství republiky do 22 let. Tam bych chtěl v mém posledním roce v této kategorii udělat nějaký pěkný výsledek. A chtěl bych se dostat na mistrovství republiky mužů a žen, které letos bude na Kladně. K tomu jsou potřeba právě výkony okolo těch dvou metrů, ale spíš nad nimi.

Tomáš Fišer.

To znamená začít zase vrcholově trénovat.
To může být problém. Studuju vysokou školu, což nějaký čas vezme. Také už mám nějaké své profesní závazky. Takže toho času na trénink mnoho nezbyde. Třeba loni jsem trénoval jen jednou, někdy dvakrát týdně. Letos bych chtěl něco přidat, takže se to snad do výsledků promítne.

Máte speciálního osobního trenéra?
V současné době nemám, takže si všechno řeším většinou sám. Ale když vyjde čas, anebo když se potkáme na stadionu, tak se radím s panem Jiřím Kaldou, což byl mu můj první skokanský trenér. S ním tak nějak stále spolupracuju.

A škola?
To vám zabere moc řádků. (úměv)

Nevadí.
Jsem na škole regionálního rozvoje a mezinárodních teritoriálních studií.

Co si přejete do této sezony?
Hlavně musím poděkovat lidem, co pro mě hlasovali do ankety. A přání je, aby mně, atletům ve Vyškově i v Pardubicích drželi palce.

Tomáš Fišer
Rok narození: 1996
Bydliště: Vyškov
Absolvent sportovního gymnázia Ludvíka Daňka v Brně, t. č. vysokoškolský student
Sport: atletika, skok vysoký
Klub: Atletický klub AHA Vyškov (březen – listopad 2017 hostování v extraligovém družstvu Hvězda Pardubice)

Dosažené výsledky 2017:
-mistr Moravy a Slezska v hale (2,00 m)
-5. místo na mistrovství ČR družstev jako člen Hvězdy Pardubice
-10. místo na halovém mistroství republiky dospělých
-11. místo na letním MČR