Věřili jste, že vyškovský nohejbal opustil extraligu letos na podzim jen na rok, na dva, a pak se zase vrátí na výsluní. Pak přichází zklamání. Nejvyšší česká soutěž zůstane pro blízkou budoucnost místního klubu nedosažitelnou metou. Prodává totiž licenci na první ligu a ukáže se, jak bude fungovat dál.
Ano, taková je tvrdá realita jednoho z nejúspěšnějších sportovních odvětví ve Vyškově jedenadvacátého století. Vyškovští borci posbírali barvám svého oddílu spoustu týmových i individuálních ocenění, dosáhli vysoko, ale to je minulost. V půlce října sestoupili z extraligy a jejich situace je nutí k radikálním krokům. O nepovedeném roce na hřišti a nestálé situaci Orla více prozradil klubový předseda a hráč Petr Haluza.

Pojďme se na úvod ještě vrátit k poslední nepovedené sezoně elitního výběru Vyškova. Jak ji přesně dva měsíce po jejím skončení hodnotíte?
Na hodnocení nebo pocitech s ním spojených se nic moc od konce sezony nezměnilo, je to velké zklamání. I bez hráčů, kteří odešli, to herně nebylo zase až tak špatné, odehráli jsem možná až nečekaně vyrovnaná utkání. Na soupeře takové sportovní úrovně to ale nestačilo, v koncovkách rozhodujících setů se projevila nezkušenost.

Čemu tedy připisujete neúspěch v podobě sestupu?
Nedá se říci, že by to způsobila jen jedna věc, ale všechny spolu souvisí. Finance souvisí s případným posilováním mužstva, to ovlivní výsledky a přístup hráčů k utkání i k sezoně. Popravdě řečeno ale největším problémem byly opravdu finance. Několik roků jsme to lidově řečeno lepili, hodně jsme financovali sami. V posledních dvou letech jsme však přišli o podporu města, což byl hřebíček do rakve.

Přišel tedy odchod hráčů?
Ano, loni odešel Petr Skřejpek, letos Petr Zemánek. Po základní části se vrátili do svého mateřského klubu Jakub Klaudy a Tomáš Procházka, který pro zranění základní část moc nehrál. To jsou čtyři hráči základní sestavy, což by zamávalo s každým týmem. Ale musím potvrdit, že ostatní se k tomu postavili skvěle a druhou část sezony jsme odehráli opravdu jako tým. Bojovalo se až do posledního míče.

Přes všechnu snahu přišel sestup. Jaká je teď situace, co bude dál?
Z důvodu nedostatku financí jsme se rozhodli ligové soutěže opustit. Přispělo k tomu i ukončení studia některých hráčů, kteří jdou za prací jinam. Byl by velký problém s financemi, hráči, starostmi o zázemí atd.

Takže právo startovat v první lize prodáte jinému klubu? Můžete prozradit komu a třeba i za jakou finanční částku?

Omlouvám se, ale to zatím říct nemůžu. V současné době je vše v jednání, nebylo by dobré to jakkoli zveřejňovat. Každopádně doufáme, že prodej ligy společně s přestupy hráčů pokryje závazky klubu.

Jaký je pak další plán? Krajská soutěž a mládež se ve Vyškově udrží?
Tak to vám v této chvíli neřeknu. Jakmile se vyřeší záležitosti s prodejem ligy, budeme se domlouvat co dál. Předpokládám ale, že krajský přebor budeme hrát. Mládeži se budeme také věnovat.

A co personální obsazení. Mění se vedení klubu?
Vedení klubu se nemění. Rád bych to předal někomu, kdo má více času, ale do starostí se dnes nikdo nehrne, to zůstává nám starším. Člověk, který tohle měl nejvíce na starosti, tedy Honza Kaděra, odchází pracovat do Prahy, takže starost o zázemí bude muset přebrat někdo jiný.

Bývalá extraligová parta se tedy rozpadla? Řeknete, kdo kam a za jakých podmínek odešel?
Ano, té skvělé partě je konec. Jak jsem říkal, Jan Kaděra má namířeno do Prahy, kde chce hrát extraligu za Čelákovice. Ty také postoupily do extraligy ve druhé baráži. O Martina Müllera mají zájem Modřice, Milan Kaděra zřejmě také zakotví v některém klubu poblíž Prahy, kde již několik let pracuje. Petr Zemánek už nehraje celý rok. Do této chvíle ale ještě žádný přestup ani hostování nejsou podepsány.

Zabilancujme, shrňme extraligovou účast Vyškova…

V extralize jsme byli čtyři roky. V první sezoně jsme se jako nováček udrželi, což se hned tak někomu nepovedlo. Ve druhém roce jsme se opět zachraňovali v baráži. Třetí rok byl pro nás nejúspěšnější, obsadili jsme páté místo. No a letos přišel sestup. Celkově vzato, v základních částech jsme hodně prohrávali, body jsme získávali spíše s celky ze dna tabulky. Do první čtyřky jsme nikdy nepronikli, tam se dlouhodobě drží opravdu ti nejlepší. Dalo nám to hodně zkušeností, ale ztratili jsme hodně fanoušků. Říká se, že je lepší vyhrávat v nižší soutěži než prohrávat ve vyšších, a to se potvrdilo. Ale hrát extraligu určitě stálo za to, pro všechny to byla velká zkušenost a velký úspěch. Vyrostla zde řada skvělých hráčů.

Co je Váš nejsilnější klubový zážitek ze spojení Vyškov a extraliga?
Je to vlastní postup do extraligy, to byl nejemotivnější zážitek. Jako druhý bych vybral nejlepší umístění, tedy páté místo z loňska.
Tak trochu symbolicky se zakončilo vyškovské nohejbalové účinkování na vrcholné nohejbalové scéně na turnaji Poslední smeč…
Je to opravdu paradox a taky skvělý úspěch. Kluci byli na turnaji s obrovskou tradicí a prestiží čtvrtí. Skvělý výkon. Možná o to horší to teď pro nás je, když vidíte, že do té špičky opravdu patříte. Je to velká škoda.