Kdyby vám někdo před zápasem řekl, že to bude tak jednoduché, nevěřil byste mu, že?
To teda máte pravdu. Měli jsme z toho obavy, zvlášť po tom dopoledním nákladu od Boskovic, co jsme dostali. To byla hrůza a děs, předváděli jsme šílenosti. Proti ivanovickým klukům jsme chtěli mít brzy náskok. Mají to založeno na bojovnosti a běhání, je to vyrovnanější tým. Věděli jsme, že herně nás nepřehrají.

Takže taktika byla mít náskok?
Ano, jak říkám. Pak s nimi vydržet běhat a vyrážet do brejků. A padalo nám to tam. Šli jsme do branky dostatečně důrazně, byly nějaké dorážky a tak. Já myslím, že jsme zaslouženě vyhráli.

Dopoledne proti Boskovicím s týmem muselo zatřást. Co jste si řekli v šatně před derby?
Já myslím, že my jsme ten tým, který se nijak extra neumí nahecovat, ani neklesne na dno. Takže v předzápasové přípravě bych nic moc nehledal. Prostě se nám proti Ivanovicím začalo dařit. Boskovice byly všude, nenechaly nás hrát, otrávily nám to. Teď to bylo naopak. Samozřejmě nikdo z nás nechtěl prohrát, je to derby, medializované, ale chtěli jsme potvrdit, že i bez těch dvou, co před sezonou odešli, nejsme tak špatní.

Bučovice versus Ivanovice, to je často nervózní. I dnes?
Já myslím, že to nebylo nic hrozného. Byl tam jen ivanovický Novák, ten je důraznější, nenechá si nic líbit, my jsme se tomu spíš zasmáli. Nějaký tvrdší zákrok k florbalu patří, do míčku prostě musíte jít, bez kontaktu to prostě nejde. Nebylo tam nic nepřátelského z žádné strany.

Bylo hotovo po první třetině (4:1)?
Hotovo není nikdy, ale věděli jsme, že když vydržíme běhat, nebudeme blbnout, tak to půjde. Nehrát si na velké florbalisty, to zase moc nejsme.

Takže z dnešního dne tři body. Spokojenost?
Jak říkám, ten první zápas nás mrzí, ale asi takhle: když to tak bude každý turnaj, zachráníme se a to je hlavní. Měl by to být klidný střed a to nám letos stačí. Relativní spokojenost tedy ano. Kdyby člověk prohrál druhý zápas, byl by asi naštvaný. Takhle je to dobré.