DISKUTUJTE DOLE POD ČLÁNKEM

To je vizitka Martina Müllera. Ve třiadvaceti letech má už na kontě mnoho úspěchů a zkušeností. V posledních měsících se jeho sportovní život změnil. Vyškovský dres vyměnil za brněnský z Modřic, v anketě Sportovec Vyškova 2008 zůstal těsně pod pomyslnými stupni vítězů. Největší zlom v dobrém slova smyslu ale nastal před dvěma týdny, kdy v domácím prostředí spolu s Lubošem Grycem zvedli nad hlavu mistrovský pohár pro nejlepší českou dvojici.

Začněme vašimi prvními sportovními krůčky. Vedly přímo k nohejbalu, nebo jste zkoušel jiný sport?
Od šesti let jsem závodně dělal se starším bratrem judo. On ale u něj vydržel jen pár let a začal se věnovat tehdy ještě ve Vyškově nepříliš známému nohejbalu. Asi ve čtrnácti letech jsem se občas chodil dívat na zápasy a začal kopat se spolužáky na základní škole. Tak začala moje nohejbalová kariéra, která byla skloubena s kimonem a tatami až do osmnácti let. Po rozpadu oddílu juda už byla moje volba sportu číslo jedna jasná.

Kterými kluby jste tedy už prošel?
Kariéru jsem zahájil ve čtrnácti letech ve Vyškově v okresním přeboru. Následovalo hostování v Němčicích nad Hanou, kde jsem rok odehrál krajský přebor. Pak přišla první nabídka Modřic, které hráli dorosteneckou extraligu, v tom měl opět prsty bratr. Zůstal jsem čtyři roky, během kterých jsem získal s Lubošem Grycem dva tituly mistra republiky. V osmnácti letech jsem se zapojil znovu do vyškovského kádru.

Vyškovští Orli hráli čtyři roky extraligu, nejlépe skončili pátí. Jak byste shrnul jejich a tedy i své počínání mezi špičkou tohoto sportu?
Člověk nasbíral hodně zkušeností. Myslím, že jsme doplatili na to, že jsme neměli trenéra. Taky nám nepomohl špatný přístup některých hráčů a finanční potíže. Když to ale shrnu, byli jsme dobrá parta a ty roky stály za to.

Parta vyškovských Orlů se až na pár výjimek rozprchla. Vídáte se? Zahrajete si někdy spolu?
Je to asi jen čtrnáct dní, co skončil termín přestupů, je to čerstvé. S klukama se ale potkáváme a když se domluvíme, zahrajeme si. Zrovna příští týden jedu na jeden turnaj s bratry Kaděrovými.

Letos jste tedy přijal nové angažmá v brněnských Modřicích. Proč zrovna tam? Na jakých podmínkách smlouvy jste se dohodl?
Od Modřic jsem měl nabídku už před dvěma lety, ale odmítl jsem ji.

Neměl jsem důvod měnit tým, extraliga a dobrá parta nechyběla. Ale po vyškovském výkonnostním pádu mělo o mě zájem několik klubů a já neváhal. Zaplatili za mě odstupné s tím, že se stanu jejich hráčem.

Průprava dobrého nohejbalisty asi není jen o míči, síti a kurtu. Jaké další doplňkové sporty provozujete?
Kromě nohejbalu se věnuji ještě kondičnímu běhání a také často navštěvuji fitness, jinak přímo nějakou specifickou přípravu nepodstupuji.

Měřil jste si někdy dosah nohy, tedy v jaké výšce dokážete zasmečovat?
To jste mě hodně zaskočil, zvláštní dotaz. Nikdy mě nenapadlo to nějak měřit, ale mám dojem, že to bude kousek nad sítí (usmívá se, pozn. red.).

Co podle vás na nohejbalovém kurtu rozhoduje o úspěchu ze všeho nejvíce? Síla, fyzička, nebo chytrost?
Určitě je důležitá chytrost s předvídavostí, ale fyzická kondice s tím souvisí. Také flexibilita a koordinace pohybu patří mezi schopnosti, které tento sport vyžadují. Ale u každého sportovce je to individuální, u někoho převládá fyzická síla, u jiného chytrost.

Po vašem boku se už na hřišti prostřídalo hned několik spoluhráčů. Kdo z nich vám seděl nejvíce?
V deblu jsem se nejlépe sehrál s Lubošem Grycem, ale také nějakou dobu jsem hrál výborně s Honzou Kaděrou. Oba se vyznačují všestranností a to je ve dvojicích důležité. Podle mě to ale chce nebýt vázaný pouze na jednoho hráče.

Jsou vám bližší zápasy a turnaje dvojic nebo trojic?
Určitě jsou mi bližší dvojice, ve kterých jsem získal největší úspěchy. Ve dvojicích je to spíše o té fyzické kondici. Kdežto trojice jsou z velké části o taktizování, kdy je důležité hrát občas na jistotu. Dvojice jsou mnohem dynamičtější. Tím ale trojice v žádném případě nezavrhuji.

V loňské sezoně jste zazářil na akademickém šampionátu, váš výkon měl dvojnásobný stříbrný lesk. Je to zatím ten nejlepší výsledek?
No, akademické mistrovství sice nebylo nabité všemi extraligovými hvězdami, ale mělo dobrou úroveň. Dvě účasti ve finále byly super. Prohráli jsme je, ale skvělé, když uvážíte, že jsme se s kolegy sehráli až na turnaji.

Hlavně tento výsledek vás zřejmě vynesl na čtvrté místo veřejné části ankety Sportovec Vyškova 2008. Co pro vás znamená a čekal jste, že se posunete až na čtvrté místo?
Je to pro mě zvláštní ocenění a jsem za něj moc rád. I když vyškovský nohejbal postihla pohroma, těší mě, že má stále své příznivce. A čtvrté místo bylo fantastické.

V současnosti si ale užíváte jiné radosti, z nedávného vyškovského mistrovství republiky máte republikový titul ve dvojicích. Jak to s odstupem dvou týdnů hodnotíte?
Ve finále už jsem byl několikrát, ale o to víc si cením vítězství. Hrál jsem s Lubošem, skvěle nám to sedlo. Známe se už z dorostenců, působení ve Vyškově a teď se vracíme do Brna. Atmosféra byla skvělá, diváci nás hnali dopředu. Velký podíl na naší výhře mají domácí diváci, byli famózní. Projevilo se to na našem výkonu a pomohlo psychicky v důležitých situacích.

Nový ročník extraligy je ještě daleko, co vás teď čeká? Zápasový odpočinek, tréninky, nebo už turnaje?
Před zahájením sezony máme pár turnajů, které budou věnovány především formování sestav v extralize. Jinak už jen fyzická příprava na sezonu, po svátcích jsem trošku zlenivěl.

Ptát se na vzor je asi u nohejbalu dost nezvyklé, přesto máte nějaký?
Ze začátku jsem nějaký vzor určitě měl, ale na to už si nevzpomínám. V současné době se nohejbalový vzor mění v nohejbalové cíle.

A ty máte jaké?
V extralize chci bojovat o medaile. Třikrát jsme hráli ve Vyškově o záchranu, tak bych se chtěl poprat o posty nejvyšší. Sen je jasný, nakouknout do reprezentace a možná i víc. Ale kdo ví.

Martin Müller

Věk: 23 let

Bydliště:
Vyškov

Klub:
SDS EXMOST Modřice

Záliby
: fitness, plavání, míčové
hry

Úspěch:
MČR dvojic dorostu – 2x
stříbro (2003, 2004), MČR muži – 1x zlato (2009), 2x stříbro (2006, 2007), AMČR dvojic a trojic – 2x
stříbro (2008), extraliga týmy – 5. místo