Na úvod dovolte aktuální otázku, jaký máte pro vynucenou přestávku program?

Nic speciálního. Proběhne jen klasická ukončená sezony, poté máme mít schůzku, teda já a vedení klubu, kde budeme řešit nadcházející sezonu. Plánujeme ještě, že společně navštívíme baráž o mistrovství světa s Chorvatskem v Brně, pokud se bude hrát. A možná nás čeká to poslední kolo s Tangem Hodonín B doma.

Co hlavně rozhodlo o zisku stříbrné medaile?

Těch aspektů je řada. Nejdůležitější je asi famózní bojovnost kluků v zápasech. Pak určitě chuť hráčů pracovat a hlavně plnit určitá pravidla, v nichž stěžejním bodem je účast na trénincích. To konkrétně znamená obětování volného času po práci a většina ještě má hodně fotbalových povinností. A samozřejmě nesmím zapomenout na stále se zlepšující partu. Ze začátku to bylo takové vlažné, ale postupně se vytvořila skvělá parta, která táhne za jeden provaz.

Sokol Bučovice.
Boj o volejbalový bronz v Bučovicích se odkládá

V sezoně vás provázely časté absence hráčů. Které vás trápily nejvíc. Zřejmě jste ani nemohl stavět ideální sestavu.

Problémů bylo v tomto ohledu dost, ale to potká všechny týmy, takže bych se na to nerad nějak vymlouval. Ale je pravda, že jsem byl nucen v průběhu sezony povolat čtyři hráče z béčka. Všichni se svých nových rolí zhostili velice dobře. Některé absence byly předem dané. Třeba Michal Handlíř odletěl na měsíc mimo republiku. Jiné ale byly zcela nečekané. Peťovi Němcovi dala zákaz hrát futsal Zbrojovka těsně před Vánocemi. Z těch horších zranění velmi mrzely ztráty Matese Rozehnala a hlavně Dominika Šmerdy. Nejdříve stál dva zápasy za červenou kartu z utkání s Dolními Loučkami a pak se zranil na tréninku. Potom se dlouho léčil a následně po Vánocích z preventivních důvodů raději sezonu ukončil. Od září tam byla řada dalších drobných zranění, ale kluci se vždy semkli a nějak jsme se s tím vypořádali.

A jak by vypadala ta vaše ideální sestava?

To slovo ideální bych nerad používal. Všichni kluci mají svou zásluhu na konečném druhém místě. Sice jsem nějakou sestavu měl namyšlenou, ale řada faktorů to vždy ovlivnila a musel jsem reagovat. Myslím, že se to celkem podařilo.

Kteří hráči sezonu, jak se říká, odtáhli? Případně kteří udělali nejvyšší výkonností skok?

Jak už jsem zdůraznil v předchozí odpovědi, na úspěchu se svým dílem podíleli všichni hráči. Samozřejmě v každém týmu jsou jedinci, kteří tým táhnou a na které mančaft spoléhá. Co se týká výkonnostního pokroku, tak bych zmínil jednoznačně Matese Rozehnala. Přišel z týmu Briket (divizní Brikety-pelety Vyškov, pozn. red.) a moc toho z futsalových věcí neznal. Momentálně patří k našim lídrům. Na začátku sezony nebyli někteří hráči v optimální pohodě, ale během sezony jejich výkony rapidně rostly. Ať už jde o Milana Ševčíka, Sebastiana Pallu, Josefa Buriánka nebo Tomáše Horvátha.

Dana Zátopková
Zemřela Dana Zátopková. Legendě českého sportu bylo 97 let

Pochválil jste hráče béčka…

Jednoznačně nejvíc mě překvapil Lukáš Procházka. V béčku dělal kapitána a svou ohromnou bojovností a přístupem vyčníval. Ale když došel k nám skoro vůbec nevěděl, co futsal je. Kdo ho vidí teď, tak musí uznat, že udělal velký skok ve svém vývoji. Uvidíme, jak se mu bude dařit dál. Naopak zklamáním pro mě byl Jakub Moravec. Mladý, poctivý a hodný kluk, který vypadal, že má velký zájem. Jenže z ničeho nic, aniž by někoho informoval, zmizel z kabiny a už jsme o něm nevěděli.

Vždy jste apeloval na to, aby tým nehrál fotbal v hale, ale futsal. Jak jste v tomto směru herně za ten rok pokročili?

Ano, pro mě byla jedna z klíčových věcí, aby se hráči prezentovali na hřišti určitým herním stylem a bylo vidět, že nehrají jen tak, jak je zrovna napadne. Pořád jim sice vštěpuji do hlavy, že nechci, aby z nich byli roboti a aby používali svou hlavu. Ale určité základní věci se plnit musí. Proto je trochu složitější zabudovávat nové hráče, kteří s futsalem nemají větší zkušenosti. Musí se naučit spoustu věcí, které nejsou úplně jednoduché. Je to pak o konkretním jedinci, jak rychle to pochopí a dokáže uplatnit v zápasech. Rozhodně máme v tomto směru stále na čem pracovat.

Milan Hnilička poskytl 6. února v Praze rozhovor Deníku.
Milan Hnilička k situaci sportovců: Nejvíc řešíme plavce, aby nezůstali na suchu

Co by se muselo udělat, aby mužstvo příště mohlo úspěšně bojovat o nejvyšší příčku a tedy o postup do nejvyšší soutěže?

Na to existuje jednoduchá odpověď, ještě více zkvalitnit vše, co děláme. A samozřejmě se to odvíjí i od financí. Pokud chceme vyhrát druhou ligu, a to já rozhodně ano, tak taky musíme sehnat trenéra, který bude se mnou mužstvo vést, protože sám vše stihnout nemůžu. Konkrétně to znamená třeba ještě větší účast na trénincích a zvýšení konkurence v týmu. Plánuji přivést tři posily. Nějaké hráče už jsem oslovil a jeden hráč je již domluvený. Uvidíme, jak se to dál bude vyvíjet, ale rozhodně můžu našim fanouškům slíbit, že náš kádr bude ještě výrazně silnější než v této sezoně. Taky se nám vrátí Dominik Šmerda a Petr Němec, od kterých si slibuji výrazné zvýšení naší útočné síly. Určitě budu hledat i nějakého hotového futsalistu, i když těch je velmi málo.