Gymnastky klubu SK Trasko Vyškov patří jednoznačně k nejlepším v Česku. Jeho členky pravidelně sbírají úspěchy na oblastních, krajských i celorepublikových akcích. A pozadu nezůstávají ani při soutěžních zájezdech do zahraničí.

Uplynulých dvanáct měsíců přitom z jejich pohledu příliš chyb nemělo. Shrnula je předsedkyně a trenérka jmenovaného oddílu Kateřina Kapounková.

 

Letošní rok se chýlí k závěru. Jak jste spokojena s dosaženými výsledky Traska?
Spokojená jsem velmi. Sezona se nám podařila asi nejvíce od založení klubu před osmi roky. Na jaře jsme získali jeden mistrovský titul, pak přišlo druhé místo na Mistrovství České republiky. V estetické skupinové gymnastice nám patří hned dva tituly a dvě druhé příčky.

No a tento výčet není konečný, protože teď máme i stříbro z dalšího mistrovství. Takže stěžovat si rozhodně nemůžeme.

 

Který z těchto úspěchů považujete za největší?
Odpověď je poměrně jednoduchá. Největší úspěch je bezesporu mistrovský titul, který získala Petra Štaudrová, navíc vyšperkovaný jen o stupínek horší Michaely Daňkové. A zmínit můžu ještě druhou příčku v nadějích, protože ten závod byl kvalitně obsazený.

Čeká gymnastky Traska v nejbližší době nějaká vrcholná akce?
To ne. Největším vrcholem bylo to české mistrovství před čtrnácti dny. Program byl opravdu velmi nabitý, ale teď nastupuje trochu klid a další závodní sezona začíná v dubnu příštího roku.

 

Když mluvíte o pro Trasko stříbrném mistrovství ve společných skladbách, není to po velkých úspěších přeci jenom trochu zklamání?
Ne, za zklamání to označit rozhodně nemůžu. A to nejen z toho důvodu, že nás porazilo jen družstvo TJ Jižní město Chodov. To je sportovní centrum a navíc v něm závodily dívky o rok starší, působící v juniorské kategorii. Takže určitě ne. Druhé místo bereme za velký úspěch.

 

Pojďme k vyškovskému klubu obecně. Vše funguje jak má, nebo se potýkáte s nějakými problémy?
Asi jediným problémem je stejně jako u všech ostatních oddílů nedostatek finančních prostředků. Musíme shánět, kde se dá. My jako trenéři gymnastiky děláme dobrovolně pět hodin denně v tělocvičně plus k tomu všichni pracujeme nebo studujeme. Takže je to hodně náročné.

Samozřejmě ta sportovní centra jsou na tom lépe, protože si mohou dovolit profesionální trenéry. Nějaké organizační či zdravotní problémy nemáme.

 

Jaká je ve Vyškově pro váš sport členská základna, je dostatečně široká? Gymnastika je pověstná tím, že u ní spoustu dětí nevydrží?
To je tak, že ten sport je opravdu strašně těžký a bezpochyby to chce dennodenní dřinu. Je pravděpodobné, že pokud netrénují tři hodiny denně, tak si vůbec nesáhnou na nejvyšší mety. Takovou houževnatost vydrží málokdo.

Dá se tedy říct, že odchody jsou v našem sportovním odvětví přirozenou věcí. V praxi je to tak, že do přípravky přijde dvacet dětí a dvě, tři odejdou. Buď jsou gymnastikou brzy unavení nebo chtějí zkusit něco jiného. To si ale myslím, že je v každém sportu.

 

A hlásí se tedy do oddílu Traska dost nových děti?
Nechci to v žádném případě zakřiknout, ale hlásí. A není to jen z Vyškova, přichází nám hodně i z okolích měst a vesnic. My je pak natahujeme sem do škol. Někdy bývá problém v tom, že to chce i ze strany rodičů trochu obětování z důvodu doprovodů dětí na tréninky. Takže podpora rodičů je strašně důležitá. Nové děti tedy jsou, ale samozřejmě mohlo by jich být i víc.

Na závěr se vkrádá otázka na nejlepší členky klubu. Koho byste tímto titulem označila?
Pokud budeme brát jako nejlepší ty nejúspěšnější, pak to jistě bude mistryně republiky Petra Štaudrová, vicemistryně Míša Daňková a velmi úspěšný tým nadějí.